Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Pohlavní žlázy neboli gonády jsou vaječníky u žen, varlata u mužů. V pohlavních žlázách vznikají pohlavní buňky (vajíčka u žen, spermie u mužů) a vytvářejí se v nich pohlavní hormony. Odvozené přídavné jméno je gonadální. Viz také žlázy, vaječníky, varlata.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Skeneho žlázy (lat. glandulae vestibulares minores) jsou dvě exokrinní žlázy v oblasti poševní předsíně, které jsou umístěny poblíž ústí močové trubice. Skeneho žlázy vylučují mléčně zabarvenou tekutinu, zejména při orgasmu. Viz také žlázy, Bartholiniho žlázy.

Hlenové žlázy jsou exokrinní žlázy, které produkují hustý a lepkavý sekret – hlen. Existuje několik různých typů hlenových žláz, které se nacházejí na různých místech lidského těla. Viz také hlen, žlázy.

Zeisovy žlázy jsou mazové žlázy, které se nacházejí se na okrajích očních víček a promazávají řasy. Viz také žlázy.

Měchýřkové žlázy je jiný název pro semenné váčky. Viz také žlázy.

Předstojná žláza je jiný název pro prostatu. Viz také žlázy.

Žlázy s vnější sekrecí je jiný název pro exokrinní žlázy. Viz také žlázy, sekrece.

Žlázové buňky jsou buňky, které produkují nějaký sekret („výměšek“). Vyskytují se například v žaludeční sliznici: zde produkují žaludeční šťávu, která mimo jiné obsahuje vnitřní faktor – látku nezbytnou pro vstřebávání vitaminu B12. Viz také žlázy, buňka.

Scintigrafie štítné žlázy je zobrazovací metoda, při níž je do žíly injekčně podána radioaktivně značená látka (tzv. radiofarmakum), která se prostřednictvím krevního oběhu dostane až do štítné žlázy. Pomocí speciální gama kamery pak lze měřit záření vyzařované radiofarmakem, z čehož lékař může usoudit na funkci štítné žlázy. V závislosti na metabolické aktivitě tohoto orgánu se totiž na vytvořeném snímku (scintigramu) objeví více či méně intenzivní zobrazení (viz obrázek níže). Pokud při ultrazvukovém vyšetření byly zjištěny uzly ve štítné žláze, lze prostřednictvím scintigrafie posoudit jejich funkci: „teplé“ uzly vychytávají radiofarmakum „normálně“ (tedy přiměřeně), neliší se od zbytku tkáně štítné žlázy a podílejí se na normální produkci hormonů; „horké“ uzly vykazují zvýšené vychytávání radiofarmaka; tyto uzly produkují příliš mnoho hormonů štítné žlázy, a to nezávisle na řídicích mechanismech, které jsou tělu vlastní; „studené“ uzly vychytávají radiofarmakum méně nebo vůbec, neboť jejich metabolická aktivita je nízká až mizivá. Obrázek: Příklad scintigramu štítné žlázy. V pravém laloku štítné žlázy (označen německým výrazem „rechts“) se nachází velký studený uzel (rozsáhlejší modrá oblast). Pohled je zepředu (jako bychom se dívali na člověka stojícího proti nám), proto je pravý lalok štítné žlázy na obrázku vlevo a naopak. (Zdroj: By Drahreg01 - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3855519) Viz také scintigrafie, štítná žláza.