Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Šarnýrový kloub (lat. articulatio ginglymus) je typ synoviálního kloubu, který umožňuje pohyb kloubu pouze ve dvou směrech (např. dopředu a dozadu). Vyznačuje se tím, že válcovitý konec jedné kosti zapadá do žlábku na povrchu druhé kosti. Příkladem šarnýrového kloubu je loketní kloub. Obrázek: Různé typy synoviálních kloubů podle rozsahu jejich pohybu: kolový kloub, sedlový kloub, plochý kloub, šarnýrový kloub, elipsovitý kloub, kulovitý kloub. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také klouby, synoviální klouby.

Kloubní výpotek je abnormální nahromadění tekutiny v kloubu nebo v jeho bezprostředním okolí. Jeho nejčastější příčinou bývá infekce, úraz nebo artritida. Postižený kloub je obvykle oteklý, bolestivý a zatuhlý. Kloubní výpotek v kolenním kloubu je lidově označován jako „voda v koleni“. Viz také klouby, výpotek.

Glenohumerální kloub je odborný název pro ramenní kloub. Viz také klouby.

Loketní kloub (lat. articulatio cubiti) je kloub, který spojuje paži s předloktím. Kosti a vazy jsou v loketním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je omezený: loket lze buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Viz také klouby, synoviální klouby.

Čelistní kloub neboli temporomandibulární kloub (lat. articulatio temporomandibularis) je jedním z nejvíce namáhaných kloubů lidského těla. Kromě žvýkání, jež je samo o sobě velmi komplexním pohybem, umožňuje i otevírání a zavírání úst. Je-li jeho pohyblivost omezena, může být obtížné či nemožné ústa otevřít nebo naopak zavřít. V tomto kloubu se spojuje hlavice dolní čelisti s lebkou, konkrétně se spánkovou kostí. Viz také klouby, synoviální klouby.

Kolenní kloub (lat. articulatio genus) je kloub, který spojuje stehno s bércem. Kosti a vazy jsou v kolenním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je poměrně omezený: koleno lze buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Kolenní kloub rovněž umožňuje lehkou rotaci do stran, je-li noha ohnutá. Kolenní kloub je největší a nejsložitější kloub těla; jeho kostěný základ tvoří čéška, kost stehenní a kost holenní. Viz také klouby, synoviální klouby.

Hlezenní kloub neboli „kotník“ (lat. articulatio talocruralis) je kloub, který spojuje kosti bérce (kost holenní a kost lýtková) s kostí hlezenní (jedna ze zánártních kostí). Kosti a vazy jsou v hlezenním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je omezený: lze jej buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Složitější pohyby „kotníku“ lze provádět díky dalším kloubům, které se nacházejí v oblasti zánártí (viz zánártní kosti). Viz také klouby, synoviální klouby.

Zápěstní kloub (lat. articulatio radiocarpalis) je kloub, který spojuje kost vřetenní se třemi zápěstními kostmi. Kosti a vazy jsou v zápěstním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je poměrně široký. Viz také klouby, synoviální klouby.

Kloubní dutina (lat. cavitas articularis) je dutina uvnitř synoviálního kloubu, která je vyplněna synoviální tekutinou. Viz také klouby.

Kloubní plocha neboli kloubní povrch (lat. facies articularis) je jakýkoli povrch kosterní struktury (kost u dospělých, chrupavka u rostoucích dětí), který je za normálních okolností v přímém kontaktu s jinou kosterní strukturou jako součást synoviálního kloubu. Kostěné kloubní povrchy jsou obvykle pokryty kloubní chrupavkou. Viz také klouby.