Pátá nemoc

Jak se přenáší pátá nemoc?

Pátá nemoc se přenáší zejména kapénkovou infekcí, tj. vdechnutím respiračních kapének při mluvení, kašli nebo kýchání. Může se ale přenášet i infikovanou krví a krevními deriváty, a v neposlední řadě i z matky na plod (tzv. vertikální přenos, viz níže).

Parvoviry jsou velmi odolné. Mohou přežívat i na površích, jako jsou kliky dveří nebo hračky, a při kontaktu s kontaminovanými předměty se mohou přenést na další osoby.

Těhotné ženy, které se nakazí parvovirem B19, mohou tento virus přenést na své nenarozené dítě. To platí i v případě, že ony samy nemají žádné příznaky onemocnění, nebo jsou příznaky jen mírné.

Inkubační doba – tedy doba od nákazy do objevení se vyrážky nebo příznaků aplastické krize – se může pohybovat mezi 4 a 20 dny.

Nakažlivost: Riziko nákazy pro ostatní je největší několik dnů před objevením se vyrážky (exantému). Nemocný je nakažlivý až do vyblednutí vyrážky, tj. 7–10 dnů. Nemocní s aplastickou krizí, stejně jako pacienti s chronickou infekcí, s imunosupresí či závažnou anemií, mohou být nakažliví měsíce i roky.

Po prodělané páté nemoci má člověk celoživotní imunitu proti tomuto onemocnění.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

V dětském věku je charakteristickým projevem páté nemoci nejprve vyrážka na tvářích (kvůli ní bývá pátá nemoc v angličtině označována jako slapped cheek disease), v dalších dnech i na trupu a zevních stranách končetin, kde vytváří síťovitou kresbu. Někdy se vyrážka vyskytuje i na dlaních a ploskách nohou. Typická je proměnlivost intenzity vyrážky podle zevních podmínek (teplo, chlad). Onemocnění probíhá bez teploty nebo s jen lehce zvýšenou teplotou.

V dospělosti vyrážka nebývá přítomna nebo je atypická. Může se však vyskytnout lymfadenopatie nebo polyartritida drobných kloubů, která může trvat dny až měsíce. U pacientů s hematologickým nebo onkologickým onemocněním, příjemců transplantátů či nemocných s malárií může dojít k aplastické anemii. U zdravých jedinců se útlum erytropoézy neprojeví. Uvádí se, že 25 % i více nákaz probíhá asymptomaticky (bezpříznakově).

Nemocní s rizikem závažného onemocnění: hematologicky nemocí (s anemií), pacienti s poruchou imunity a těhotné ženy do 20. týdne těhotenství.

Pátá nemoc u těhotných žen

Pokud se žena nakazí parvovirem B19 během těhotenství, virus se může přenést na nenarozené dítě. To může mít závažné následky, zejména do 20. týdne těhotenství: u plodu existuje riziko vzniku závažné anemie, která může vést k samovolnému potratu plodu nebo narození mrtvého dítěte.

Jak se stanoví diagnóza?

Lékař obvykle určí, zda se jedná o pátou nemoc, na základě klinického obrazu. Podobné příznaky se mohou objevit například u spalniček, zarděnek, spály či šesté nemoci. Diagnózu lze potvrdit sérologickým vyšetřením (stanovením protilátek v krvi) nebo vyšetřením PCR, jehož přetrvávající pozitivita svědčí o chronické infekci.

Jak se léčí pátá nemoc?

Na pátou nemoc neexistuje žádná specifická léčba. Lze pouze mírnit příznaky, například pomocí léků proti bolesti (analgetik), léků proti horečce (antipyretik) a klidového režimu. Ve většině případů však není nutná žádná zvláštní léčba.

Po zhojení vyrážky může být kůže přechodně šupinatá a drsná; to však mohou napravit speciální masti, přídavek speciálního oleje do koupele apod.

Při aplastické krizi je nutné podat krevní transfuze; u pacientů s imunodeficitem a perzistentní infekcí se nitrožilně aplikují imunoglobuliny.

Při onemocnění v těhotenství není indikována interrupce, protože parvovirus B19 nezpůsobuje vznik vrozených vad. Anemii u plodu je možné korigovat nitroděložní transfuzí krve, u novorozenců s aplazií červené řady se podávají vysoké dávky imunoglobulinu, při těžké anemii transfuze erytrocytů.

Jaké komplikace se mohou vyskytnout?

Komplikace jsou u páté nemoci obecně vzácné. Riziko se zvyšuje s věkem: u dospělých je výrazně vyšší než u dětí. Mezi možné komplikace se řadí:

• bolest kloubů nebo zánět kloubů (artritida) – zvláště pak v kloubech prstů, rukou, kolen a kotníků,
• zánět jater (hepatitida),
• zánět srdečního svalu (myokarditida),
• zánět mozku (encefalitida) nebo zánět mozkových blan (meningitida),
• závažná anemie: ve vzácných případech může pátá nemoc vést k život ohrožující anemii u osob s imunodeficiencí nebo s některými onemocněními krve (např. talasemie, srpkovitá anemie).

Jak lze předcházet páté nemoci?

Proti páté nemoci je obtížné se chránit, protože virus může být přenášen osobami bez jakýchkoli rozpoznatelných příznaků onemocnění. Virus se přenáší vzduchem, rukama i kontaminovanými předměty; riziko nákazy lze proto pouze snížit dodržováním obecných hygienických opatření, např. důkladným mytím rukou. Očkování proti páté nemoci zatím není dostupné, ale protože neexistuje ani kauzální (protivirová) léčba, probíhá vývoj vakcíny.

Zvláště u rizikových skupin (těhotné, osoby s hematologickým onemocněním, imunosuprimovaní) se doporučuje vyhnout se nebo omezit kontakty s potenciálně nemocnými pátou nemocí, po kontaktu s nemocným se doporučuje pečlivé mytí rukou. Krevní deriváty by měly být testovány na přítomnost parvoviru B19. V případě výskytu páté nemoci ve školách či zařízeních denní péče by měly být osoby s hemolytickou anemií, imunosuprimované a těhotné upozorněny na výskyt onemocnění.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření na pátou nemoc (ať už u sebe, nebo u svého dítěte), zavolejte svému praktickému lékaři, případně praktickému lékaři pro děti a dorost.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Pátá nemoc (erythema infectiosum) – základní informace o onemocnění (odkaz vede na web szu.cz)