Některé skupiny obyvatel jsou vzhledem ke svému stavu vystaveni vyššímu riziku než ostatní lidé. Ohledně epidemie COVID-19 pro ně proto platí zvláštní doporučení.
Vyšší riziko závažnějšího průběhu onemocnění COVID-19 souvisí se zvýšeným věkem, mužským pohlavím, a již přítomným chronickým onemocněním např. cukrovka, obezita, hypertenze, srdeční selhání v anamnéze, ischemická choroba srdeční, nádorová onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), chronické respirační onemocnění, chronické onemocnění ledvin, stav oslabené imunity, neurologická onemocnění, kouření a těhotenství.
Podle publikovaného systematického přehledu z dubna 2020 jsou klinické projevy a závažnost COVID-19 během těhotenství podobné spektru onemocnění, které je pozorováno u negravidních dospělých.
Klinický průběh onemocnění COVID-19 u dětí včetně novorozenců je ve většině případů mírný, s malým rizikem nutnosti hospitalizace či intenzivní péče. Mezi nejčastější hlášené příznaky u dětí patří horečka a kašel, dále gastrointestinální příznaky, bolest v krku / faryngitida, dušnost, myalgie, rýma / ucpaný nos a bolest hlavy.
Lidé s oslabenou imunitou jsou kvůli možnosti nákazy novým koronavirem vystaveni větším rizikům než zdraví lidé. Platí pro ně nějaká zvláštní doporučení ohledně epidemie COVID-19?
Jaké riziko představuje onemocnění COVID- 19 pro těhotnou ženu a může se virus přenést z matky na plod? Jaký je průběh COVIDU- 19 u těhotných žen a jak probíhá léčba? Jsou vakcíny proti COVIDU-19 bezpečné pro nastávající matku? Odpovědi na tyto otázky a další informace, které se týkají daného tématu, najdete v uvedených zdrojích.
Mohou se děti nakazit COVIDEM- 19 a jaký průběh má u nich onemocnění? Co je syndrom PIMS-TS a jak se projevují tzv. covidové prsty? Jakým způsobem je možné chránit dítě před nákazou a jak mu vysvětlit danou situaci? Odpovědi a další informace, které se týkají zmíněného tématu, naleznete v uvedených zdrojích.
Na základě současných dat se ukazuje, že onemocnění COVID-19 probíhá u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) obdobně jako u stejně starých zdravých osob, samotné onemocnění RS se tedy nezdá rizikovým faktorem. Zatím neexistuje dostatek informací ohledně efektu a možných nežádoucích účincích vakcín proti COVID-19 u pacientů s RS. Na základě toho, co víme o mechanismu účinku mRNA vakcín, se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo zabránit efektu účinnosti biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti COVID-19 není „živá“ – to znamená, že neobsahují žádný virus schopný způsobit infekci.
Česká neurologická společnost ČLS JEP vydala stanovisko, které kromě obecného doporučení (ve smyslu zohlednění kontraindikací očkování) zahrnuje i doporučení pro pacienty se závažnými neurologickými onemocněními postihujícími respirační systém, pacienty s autoimunitním onemocněním centrálního nervového systému a pacienty na imunosupresivní léčbě.
Česká společnost alergologie a klinické imunologie ČLS JEP obecně podporuje očkování jako jeden z možných způsobů, jak se vypořádat se současnou epidemií SARS-CoV-2. Zároveň velmi důrazně doporučuje respektovat obecné kontraindikace očkování, včetně konkrétních kontraindikací týkajících se SARS-CoV-2. Pokud bude očkování individualizované, nebudou pacienti čelit případným nežádoucím účinkům, které jinak velmi nahrávají odmítačům očkování.
Česká onkologická společnost ČLS JEP doporučuje onkologickým pacientům, aby se nechali naočkovat proti COVID-19. Používané vakcíny proti COVID-19 nepředstavují pro onkologické pacienty a jejich léčbu žádné zvláštní riziko.