Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět prostaty neboli prostatitida může být chronický nebo akutní: Chronická prostatitida je nejčastější formou zánětu prostaty, a obvykle není způsobena infekcí. Chronická prostatitida se vyznačuje bolestí v oblasti pánve, která přetrvává déle než tři měsíce, ačkoli u muže se předtím nevyskytla infekce močových cest. Bolest může být různě silná a může postihovat různé části těla – od penisu a varlat až po dolní část zad a konečník. Akutní prostatitida se vyznačuje náhlým nástupem příznaků. Jedná se o akutní stav, který je obvykle způsoben bakteriální infekcí a vyžaduje okamžitou léčbu pomocí antibiotik. Není-li léčba zahájena včas, může dojít k nevratnému poškození prostaty a okolních tkání. Muži s akutní prostatitidou často mají horečku a pociťují akutní bolest v oblasti genitálií a dolní části zad, obvykle i zvýšeným nutkáním na močení a bolestí při močení. Viz také zánět, prostata.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.

Zánět slepého střeva je lidové označení pro zánět apendixu. Viz také zánět, slepé střevo.

Zánět povrchových žil je akutní zánět žilní stěny, který může být spojen i s tvorbou krevních sraženin v povrchových žilách. Jedná se o časté onemocnění, které často vzniká na podkladě existence křečových žil: více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Postiženo je 30 až 40 procent pacientů se závažnými křečovými žilami, ženy častěji než muži. Viz také zánět, povrchové žíly.

Zánět živnatky neboli uveitida je akutní stav v oftalmologii, který vyžaduje důkladné odborné vyšetření a neodkladnou léčbu zánětu. Uveitida se může vyskytnout u různých poruch zraku, jako je glaukom, odchlípení sítnice, poškození zrakového nervu, šedý zákal apod. Viz také zánět, živnatka (uvea).