Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět mozkových blan je lidové označení pro zánět mozkomíšních plen.

Zánět mozkomíšních plen, zánět „mozkových blan“ neboli meningitida je obávané onemocnění, které může mít závažnou prognózu. Takzvané „mozkové blány“ (přesněji řečeno mozkomíšní pleny) pokrývají nejen mozek, ale i míchu. Původcem onemocnění může být virus, bakterie, případně jiné mikroorganismy. Viz také zánět, mozkomíšní pleny (meningy) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz meningitida.

Zánět mozku neboli encefalitida nejčastěji vzniká následkem virové infekce, ale původci mohou být i jiné patogeny (bakterie, paraziti apod.). Encefalitida někdy vzniká v důsledku autoimunitního onemocnění, v některých případech se příčinu jejího vzniku nepodaří odhalit. Encefalitida může mít různě závažný průběh. Nezi nejčastější příznaky se řadí poruchy vědomí, bolest hlavy, horečka, zmatenost, ztuhlost šíje a zvracení. Encefalitida může člověka ohrozit na životě a vyžaduje urgentní léčbu v nemocnici. Viz také zánět, mozek a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz encefalitida.

Zánět mozku a míchy neboli encefalomyelitida může mít různé příčiny. Odborníci rozlišují některé speciální typy encefalomyelitid, například: akutní diseminovaná encefalomyelitida – vyznačuje se poškozením myelinu, tj. ochranného obalu nervových vláken, myalgická encefalomyelitida – jiné označení pro chronický únavový syndrom, apod. Viz také zánět, mozek, mícha.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.