Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět močové trubice neboli uretritida se nejčastěji projevuje bolestí při močení, případně i hnisavým výtokem z močové trubice. Obvykle je způsoben bakteriální infekcí, avšak nemusí tomu tak být ve všech případech. Zánět močové trubice se rovněž vyskytuje u některých sexuálně přenosných infekcí, např. trichomoniázy či kapavky. Pozor: Uretritida není totéž co ureteritida! Viz také zánět, močová trubice, infekce močových cest.

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Inkontinence moči je neschopnost udržení moči. Prakticky to znamená ztrátu kontroly nad močovým měchýřem a nedobrovolný únik moči. Inkontinence moči může mít různou závažnost: od občasného úniku několika kapek moči až po únik značného množství moči několikrát denně. Inkontinence moči může mít významný dopad na kvalitu života – zejména proto, že tento stav může způsobovat trapné situace ve společnosti nebo na veřejnosti. V mnoha případech je inkontinence moči důsledkem nějakého základního onemocnění, které lze léčit, což následně vede k výraznému zlepšení kvality života. Lékaři rozlišují různé typy inkontinence moči, např. stresovou inkontinenci moči, inkontinenci z přetékání apod. Viz také inkontinence, moč, inkontinence stolice.

Mozkomíšní mok (lat. liquor cerebrospinalis) neboli CSF (zkratka pochází z anglického názvu cerebrospinal fluid) je čirá tekutina, která obklopuje mozek a míchu, tvoří jejich tekutý obal a nadlehčuje je. V případě úbytku mozkomíšního moku (např. v důsledku lumbální punkce) může pacient pociťovat bolesti hlavy, neboť mozek při sebemenším pohybu hlavy více „naráží“ do kostí lebky. Mozkomíšní mok vzniká v mozkových komorách. Obrázek: Mozkomíšní mok (vyznačen modře) vzniká v mozkových komorách, odkud pak odtéká do subarachnoidálního prostoru. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek, mícha.

Tkáňový mok neboli intersticiální tekutina je tekutina, která se nachází v prostorách kolem buněk. Tkáňový mok pochází z krve: živiny, kyslík a některé další látky prosakují z nejmenších krevních cév (tzv. kapilár) do jejich okolí a vytvářejí tak tkáňový mok. Ten pomáhá přivádět kyslík a živiny do buněk a odstraňovat z nich odpadní látky. Tkáňový mok se částečně vrací do krevního řečiště (opět skrze stěny kapilár), částečně odtéká směrem k lymfatickým cévám. Jakmile se tkáňový mok dostane do lymfatických cév, nazývá se lymfa. Viz také tkáň.

Krev v moči je vždy alarmujícím příznakem. Barvu moči dokáže změnit i kapka krve. Nutkavé močení a pálení při močení se zbarvenou močí od krve je obvykle známkou infekce močových cest a vyřeší se léčbou ordinovanou praktickým lékařem. Jinak bezpříznakové tmavé zbarvení moči může být známkou krvácení z ledvin; v takovém případě je zapotřebí co nejdříve provést specializované vyšetření. Viz také krev, moč, hematurie.

Sekundární moč neboli definitivní moč je tekutina, která vzniká v ledvinách (z tzv. primární moči) a prostřednictvím močovodů se dostává do močového měchýře – a odtud je močovou trubicí ve vhodnou chvíli vyloučena z těla ven. Tuto tělesnou tekutinu běžně označujeme zkráceným názvem moč. Viz také sekundární, moč, primární moč.

Retence moči je abnormální stav, kdy se močový měchýř při močení vyprázdní buď jen částečně, nebo se nevyprázdní vůbec. Retence moči může mít celou řadu příčin, například: zablokování (výrazné zúžení nebo úplné ucpání) močové trubice, zvětšená prostata, užívání léků na jiné onemocnění, neurologické důvody, tzn. narušení vzájemné komunikace mezi nervovým systémem a močovými cestami, infekce a otoky, které brání vylučování moči z těla, komplikace a vedlejší účinky léků, které byly pacientovi podány při chirurgickém zákroku. Léčba retence moči vždy závisí na její příčině. Viz také moč.

Moč je tekutý odpadní produkt metabolismu. Jedná se vlastně o filtrát krve, který obsahuje vodu, elektrolyty a některé odpadní látky, jako je například močovina, kyselina močová, amoniak a jedovaté látky, které se do těla dostaly z vnějšího prostředí. Pokud se v moči vyskytují například bílkoviny (případně aminokyseliny či peptidy), cukry (sacharidy), tuky (lipidy) nebo krvinky, může to být známkou poruchy funkce ledvin. Normálně fungující ledviny tyto látky z větší části filtrují zpět, protože jsou pro tělo cenné. Moč putuje z ledvin prostřednictvím močovodů do močového měchýře, kde je dočasně zadržena. Při močení je močovou trubicí vylučována z těla ven. Viz také tělesná tekutina, stolice a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz moč.

Definitivní moč je jiný název pro sekundární moč. Viz také moč.