Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět dásní neboli gingivitida je jedním z nejčastěji se vyskytujících onemocnění a často vede ke vzniku parodontitidy. V případě gingivitidy se jedná o akutní nebo chronický zánět dásně, který je obvykle způsoben usazeným zubním plakem. Viz také zánět, dáseň.

Dáseň (lat. gingiva) je pojivová tkáň na horní i dolní čelisti, která pokrývá tzv. dásňové výběžky obou čelistí a zároveň krčky všech zubů. Odvozené přídavné jméno je dásňový. Obrázek: Zdravá dáseň dolní čelisti. (Zdroj: Mohamed Hamze, Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také zánět dásní.

Krvácení z dásní je příznak, který je obvykle způsoben špatnou ústní hygienou a nejčastěji poukazuje na zánět dásní. Špatná ústní hygiena vede k tvorbě zubního plaku v tzv. dásňovém žlábku (lat. sulcus gingivalis). Mikroorganismy přítomné v zubním plaku vylučují produkty svého metabolismu a některé toxiny, které vyvolávají zánět dásně a následně i zvýšenou krvácivost dásní; ke krvácení pak dochází i při drobném mechanickém dráždění (typicky zubním kartáčkem při čištění zubů). Dalšími možnými příčinami (kromě zánětu dásní) mohou být: onemocnění parodontu – nejčastěji parodontitida; některá systémová onemocnění – například poruchy srážlivosti krve, nedostatek vitaminu C (kurděje), některá onemocnění jater, leukemie, HIV apod.; hormonální příčiny – například těhotenství; užívání některých léků – například antikoagulancií, antiepileptik, imunosupresiv, antihypertenziv či antikoncepce; poranění dásně – nejčastěji způsobená zubním kartáčkem, zubní nití nebo špatně padnoucí zubní náhradou. Viz také krvácení, dáseň.

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Zánět žaludku neboli gastritida je přesněji řečeno zánět žaludeční sliznice. Léčba tohoto stavu závisí na tom, zda se jedná o akutní či chronickou gastritidu. Viz také gastropatie, zánět, žaludek.

Zánět slepého střeva je lidové označení pro zánět apendixu. Viz také zánět, slepé střevo.