Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Předsíň (ve vnitřním uchu) (lat. vestibulum labyrinthi) je středová část kostěného labyrintu ve vnitřním uchu. Předsíň se nachází mezi hlemýžděm a třemi pookruhovými kanálky. Obrázek: Kostěný labyrint – schematický nákres. Kostěný labyrint se skládá ze tří hlavních částí: polokruhových kanálků (vlevo) předsíně (uprostřed) a hlemýždě (vpravo). U oblastí označených jako utriculus a sacculus jsou uvedeny pouze latinské popisky, protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: This W3C-unspecified vector image was created with Adobe Illustrator. - File:Bony labyrinth.png, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15023796) Viz také předsíň, kostěný labyrint, vnitřní ucho.

Vnitřní ucho (lat. auris interna) je jednou ze tří částí ucha. Ve vnitřním uchu se nacházejí smyslové orgány pro: sluch – zvukové vlny se ve vnitřním uchu přeměňují na elektrické impulzy, které kochleární nerv přenáší do mozku (a díky tomu slyšíme), rovnováhu – ve vnitřním uchu jsou vyhodnocovány pohyby těla a prostřednictvím vestibulárního nervu jsou do mozku odesílány odpovídající signály; hrozí-li např. ztráta rovnováhy, mozek může zareagovat (vysláním signálů do konkrétních svalů, aby byla rovnováha zachována). Důležitými součástmi vnitřního ucha jsou zejména hlemýžď a polokruhové kanálky. Obrázek: Umístění vnitřního ucha (levá horní část obrázku) a jeho struktura (hlavní část obrázku). Fialovou barvou je znázorněn kostěný labyrint, modře je vyznačen blanitý labyrint. (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29025011) Viz také ucho, zevní ucho, střední ucho.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Vnější ucho je jiný název pro zevní ucho. Viz také ucho.

Vnitřní dýchání je výměna plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) ve vnitřním prostředí, která probíhá ve tkáních. Viz také dýchání, vnější dýchání.

Zevní ucho neboli vnější ucho (lat. auris externa) je jednou ze tří částí ucha. Na zevním uchu rozlišujeme: ušní boltec – celá vyčnívající struktura včetně ušního lalůčku, kterou v běžném životě označujeme jako „ucho“, zevní zvukovod – trubice o délce přibližně 2,5 cm, která je ukončena ušním bubínkem. Obrázek: Anatomie ucha – schematický nákres. (Zdroj: shutterstock.com) Viz také ucho, střední ucho, vnitřní ucho.

Žlázy s vnitřní sekrecí je jiný název pro endokrinní žlázy. Viz také žlázy, sekrece.

Vnitřní lékařství, interní medicína neboli interna je lékařský obor, který se zabývá výzkumem, prevencí, diagnostikou a léčbou onemocnění vnitřních orgánů. Lékař specializující se na vnitřní lékařství se nazývá internista. Viz také lékařství.

Vnitřní faktor je glykoprotein produkovaný parietálními buňkami; to jsou buňky v žaludku, které kromě vnitřního faktoru vytvářejí i kyselinu chlorovodíkovou. Vnitřní faktor je nezbytný pro správné vstřebávání vitaminu B12.

Zánět středního ucha neboli otitida vzniká obvykle jako důsledek infekce v oblasti středního ucha. Odborníci rozlišují: akutní zánět středního ucha, chronický zánět středního ucha, zánět středního ucha s výpotkem, apod. Viz také zánět, střední ucho.