Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Viry chřipky je jiný název pro chřipkové viry. Viz také viry, chřipka.

Chřipkové viry neboli viry chřipky jsou RNA viry způsobující chřipku. Odborníci rozlišují tři typy chřipkových virů: A, B a C. Sezónní chřipku však způsobují pouze některé typy chřipkových virů, konkrétně typy A a B. Nejzávažnější a nejrozsáhlejší chřipkové epidemie bývají způsobeny chřipkovými viry typu A. Stejně tak chřipkové pandemie bývají způsobeny prakticky výhradně chřipkovými viry typu A. To je částečně dáno jedinečnou schopností chřipkových virů typu A neustále měnit dvě specifické proteinové struktury (antigeny) na svém povrchu: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). Jinými slovy, chřipkové viry typu A mohou poměrně snadno měnit svou genetickou informaci (mutovat). Kvůli těmto neustálým mutacím se od sebe kmeny chřipkových virů každý rok více či méně liší, a proto je lidský imunitní systém v případě nové infekce nedokáže dostatečně rychle rozpoznat. Prodělaná chřipka tedy nechrání před jejím opakováním v dalším roce. Podle struktury povrchových proteinů H a N se chřipkové viry typu A dále dělí na různé podtypy (zatímco u chřipkových virů typu B ani C žádné další podtypy nerozlišujeme). U chřipkového viru typu A je celkem známo 18 různých podtypů H a devět různých podtypů N. Z těchto podtypů byly H1, H2, H3, N1 a N2 dosud spojeny s velkými epidemiemi, případně i pandemiemi. Virus chřipky se řadí mezi respirační viry. Viz také viry, chřipka.

Sezónní chřipka je označení pro „klasickou“ chřipku, která se mezi lidmi šíří především v chladném ročním období. Pojem „sezónní chřipka“ se používá k odlišení od prasečí chřipky, ptačí chřipky apod. Viz také sezónní, chřipka.

Chřipková pandemie neboli pandemie chřipky je situace, kdy se určitá forma chřipky rozšíří během krátké doby po celém světě. Chřipkové pandemie se obvykle objevují po 10 až 40 letech. Ve 20. století svět zažil tři velké pandemie, v 21. století zatím jednu (viz tabulka). Tabulka 1: Chřipkové pandemie v 20. a 21. století Období Typ chřipkového viru Označení chřipky v médiích Odhadovaný počet obětí na životech 1918–1920 A/H1N1 španělská chřipka 20–50 milionů 1957–1958 A/H2N2 asijská chřipka 1 milion 1968–1969 A/H3N2 hongkongská chřipka 1 milion 2009–2010 A/H1N1/09 mexická prasečí chřipka 148–249 tisíc [3] Viz také chřipka, pandemie.

Asijská chřipka je někdejší mediální označení pro chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 1957–1958, byla způsobena chřipkovým virem A/H2N2 a vyžádala si přibližně milion obětí na životech. Viz také chřipka, chřipková pandemie.

Španělská chřipka je někdejší mediální označení pro chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 1918–1920, byla způsobena chřipkovým virem A/H1N1 a vyžádala si (podle různých odhadů) 20 až 50 milionů obětí na životech. Viz také chřipka, chřipková pandemie.

Mexická prasečí chřipka je někdejší mediální označení pro chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 2009–2010, byla způsobena chřipkovým virem A/H1N1/09 a vyžádala si podle odhadů 148–249 tisíc obětí na životech. Viz také prasečí chřipka, chřipková pandemie.

Onemocnění podobné chřipce je jiný výraz pro chřipce podobné onemocnění.

Chřipce podobné onemocnění, onemocnění podobné chřipce neboli ILI (zkratka pochází z anglického názvu influenza-like illness) podle definice Světové zdravotnické organizace je akutní respirační infekce, která se vyznačuje: naměřenou horečkou ≥ 38 C°, kašlem, vznikem během posledních 10 dnů. Viz také chřipka, nachlazení, COVID-19.

Střevní chřipka je lidové označení pro virovou gastroenteritidu. Viz také střeva. Pozor: „Střevní chřipka“ nemá nic společného s chřipkou!