Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Veš šatní (lat. Pediculus humanus) je bezkřídlý hmyz, který žije jako parazit v lidském prádle a oděvech a živí se lidskou krví. Vši šatní žijí přichycené na oblečení, kam kladou i vajíčka (hnidy) a na člověka se chodí pouze nasát. Tyto vši nemohou skákat ani létat, přenášejí se primárně těsným kontaktem mezi lidmi. Kromě dospělců velkých asi jako sezamové semínko (viz obrázek níže) můžeme na oblečení napadeného jedince najít další životní stadia: larvy (nymfy), které také sají krev a podobají se dospělcům a vajíčka (hnidy). Vši šatní jsou citlivé na teplotu a vlhkost okolního prostředí. Ideální je pro ně teplota v rozmezí 29–32 °C a vlhkost 70–90 %. Hynou při vlhkosti nižší než 40 % a teplotě vyšší než 50 °C. Nedaří se jim dobře ani v minusových teplotách: při teplotě –17 °C dospělci hynou během půl hodiny. V případě, že se teplota jejich hostitele zvýší (např. při horečce) nebo sníží (např. v důsledku úmrtí), vši ho opouští a snaží se v okolí najít nového hostitele. Tím dochází k dalšímu šíření nákazy. Doba přežití bez hostitele závisí na teplotě a vlhkosti okolního prostředí. U dospělců se pohybuje až kolem 7–10 dní, vajíčka mohou přežít přibližně dva týdny. Typicky se vši šatní vyskytují u lidí, kteří dlouhodobě žijí ve špatných hygienických a stísněných podmínkách, nemají možnost dodržovat pravidelnou osobní hygienu, nevyměňují si a neperou a ani na noc neodkládají prádlo, případně sdílí oblečení, ručníky a neprané lůžkoviny s dalšími osobami. Pro infestaci vší šatní jsou rizikovějšími chladná období roku, během nichž je u vyloučených skupin obyvatel ještě horší možnost dodržování základních hygienických opatření a zároveň vrstev oblečení na těle je více. Přítomnost vší šatních může prozradit dermatologický nález: pyodermie, erytematózní makuly, pupínky a hemoragické tečky. Infestace vešmi šatními se obvykle projeví silným svěděním, které vede k intenzivnímu škrábání, odřeninám i sekundárním infekcím. Důležitou součástí vyšetření u pacientů s podezřením na infestaci vší šatní je rovněž pečlivá kontrola oblečení. Vši šatní jsou nejen nepříjemné, ale mohou přenášet i některé choroboplodné zárodky – například bakterii Bartonella quintana, která způsobuje tzv. zákopovou horečku. Obrázek: Dospělci vši šatní (Pediculus humanus) nasátí lidskou krví. (Zdroj: By Stako at Polish Wikipedia, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5839161) Viz také parazit, veš dětská.

V ordinaci praktického lékaře pro dospělé jsou poskytovány zdravotní služby preventivní, diagnosticko-terapeutické, rehabilitační a posudkové. Nejčastějším důvodem návštěvy ordinace jsou běžná akutní onemocnění pohybového aparátu, dýchacích cest, močových cest, trávicího traktu, kůže a ošetření drobných úrazů. Jen zhruba 10–20 % pacientů s těmito problémy vyžaduje odeslání do specializované péče. V některých případech lékař posuzuje a vystavuje dočasnou pracovní neschopnost. Velkou část návštěv lékaře tvoří kontroly pacientů sledovaných pro chronická srdečně-cévní onemocnění a metabolismu (hypertenze, dyslipidemie, metabolický syndrom, diabetes mellitus). Významnou agendu v ordinaci tvoří preventivní prohlídky a prohlídky k posudkovým účelům (pracovnělékařská péče, vyšetření pro důchody a sociální výhody, vyšetření pro řidičský průkaz, zbrojní průkaz, průkaz potravináře), očkování a poradenství pro cestovatele. Další služby poskytované v ordinaci se odvíjejí od odborných kompetencí lékaře a sestry a jejich odborných zájmů. Lékař shromažďuje lékařské zprávy od jiných specialistů a může tak komplexně posuzovat zdravotní stav pacienta, být mu rádcem při rozhodování o postupu na základě znalostí jeho preferencí, zvažovat lékové interakce, apod. Lékař má obvykle přehled také o sociálních službách poskytovaných v dané oblasti a má předpoklady být koordinátorem komplexní péče o své seniory.

Všeobecná sestra podporuje praktického lékaře v klinických činnostech v ordinaci. Má na starosti organizaci čekárny a průchodnost ordinace, podílí se na administrativní agendě a vedení zdravotnické dokumentace. Je obvykle první, s kým pacient v ordinaci komunikuje. Rozsah klinických kompetencí zdravotní sestry v dané ordinaci určuje lékař. Zdravotní sestra je kompetentní k samostatnému provádění některých klinických úkonů, jako je měření základních parametrů (výška, váha, TK a P), provádění odběrů krve a vyšetření přímo v ordinaci, EKG a dalších vyšetření dostupných v praxi, ošetřování ran a očkování. Může poskytovat informace do míry, kterou určuje lékař. Je zapojena do systému kontinuálního vzdělávání.

Všeobecný praktický lékař (VPL), praktický lékař neboli „praktik“ je lékař primární péče vzdělaný v oboru všeobecného praktického lékařství, který poskytuje základní léčebně preventivní péči. V systému českého zdravotnictví se praktičtí lékaři dělí do dvou hlavních skupin: praktičtí lékaři pro děti a dorost a praktičtí lékaři pro dospělé. Praktický lékař má specifické kompetence, které zahrnují zejména: vedení prvního kontaktu s pacientem, klinické rozhodování o diagnostickém a léčebném postupu, zprostředkování specializované péče, ochrana pacienta před zbytečným vyšetřováním a léčením a koordinace péče o chronické pacienty. Pacienta vnímá komplexně; jeho přístup zahrnuje biologické, psychologické, sociální i spirituální aspekty a v komunikaci je zaměřený na pacienta. Postavení a role praktického lékaře v systému péče o zdraví se v Evropě různí. V některých zemích (např. Velká Británie, Irsko, Holandsko, Skandinávie) je lékařem rodinným a jeho péče zahrnuje nad rámec kompetencí našeho VPL péči o dětskou populaci, ambulantní gynekologii a poskytování antikoncepce.

Všeobecná sestra poskytuje ošetřovatelskou péči, jejímž cílem je udržení, podpora a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin. Dále se ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, paliativní a neodkladné nebo dispenzární péči. Uplatnění všeobecné sestry je v mnoha specializovaných oborech nemocniční i primární péče, dále v domácí péči a v hospicové péči. Práce všeobecné sestry se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Viz také sestra.

Vstřebávání kostí neboli resorpce kostní tkáně je jeden ze dvou procesů, které se podílejí na přestavbě kosti. Při resorpci je z kostí odstraňována starší kostní tkáň. Tento proces zajišťují specializované buňky, které jsou označovány jako osteoklasty. Viz také přestavba kostí, tvorba kostí, resorpce.

Veš dětská (lat. Pediculus capitis) je bezkřídlý hmyz, který žije jako parazit ve vlasech lidí, nejčastěji dětí ve věku 6–15 let. Veš dětská bodá a saje krev, délka jejího těla se pohybuje mezi 2,0–3,5 mm. Vši mají tři páry nohou, ty jsou opatřené silnými drápy, jimiž se pevně přidržují vlasů. Samička klade vajíčka (tzv. hnidy), která přilepuje pevným tmelem na vlasy, těsně u pokožky. Vajíčka vší (nazývané hnidy) jsou ve srovnání s velikostí jejich těla poměrně velká: jejich délka je přibližně 0,8 mm. Z hnid se již za 7 dní vylíhnou larvy vší, které začínají ihned bodat a sát krev. Mezitím vlas trochu povyroste, ale prázdné vaječné obaly zůstávají pevně přilepeny a s vlasem postupně odrůstají. Jestliže je délka vlasu mezi přilepenou hnidou a pokožkou větší než 1 cm, jsou hnidy s největší pravděpodobností mrtvé, nebo již vylíhlé. Čerstvě vylíhlé larvy vší jsou světle zbarvené a jen asi 1 mm dlouhé, proto je lze snadno přehlédnout. Než dospějí, třikrát se svlékají. Celý jejich vývoj proběhne za 17–25 dní. Samičky se dožívají 3–5 týdnů a během života naklade každá z nich 50–150 vajíček. Larvy i dospělé vši sají krev nejméně třikrát denně. K přenosu vší dochází při těsném kontaktu s napadenou osobou, nejčastěji mezi příslušníky rodiny, mezi sourozenci, spolužáky ve škole nebo při letních a zimních rekreačních pobytech dětí. Přítomnost vší se projevuje nadměrným svěděním pokožky na hlavě. Někdy bývá nápadnějším příznakem lechtání, působené prolézáním vší mezi vlasy, nejčastěji po večerním ulehnutí do postele. Napadené děti bývají neklidné, trvale nevyspalé, ve škole nepozorné. Zavšivenost je především problém společenský: napadené děti se cítí nečisté, ponížené a vyloučené nejen ze společnosti svých vrstevníků, ale i dospělých (učitelů, příbuzných apod). Spolehlivým důkazem zavšivenosti je nález živých vší při vyčesávání (nejlépe hustým hřebenem „všiváčkem“) nebo při prohlídkách vlasů. Hnidy se vyskytují nejčastěji na vlasech za ušima. Hnidy z vlasů nelze odstranit žádným přípravkem: lze je jen mechanicky vyčesat, napadené vlasy jednotlivě vystříhat nebo nechat odrůst. Jediným možným preventivním opatřením proti vši dětské jsou časté prohlídky vlasů a v případě nálezu vší neodkladné odvšivení. Veš dětská vzdoruje všem běžným hygienickým úkonům, jako je běžné česání a mytí vlasů. K jejich odstranění je nutné používat přípravky k tomu určené. Používání jiných prostředků (nejznámějším je např. petrolej) může ohrožovat zdraví. Odvšivovací přípravky jsou podle zákona léčivem, a proto jsou prodávány v lékárnách. Přípravky je nutné používat přesně podle připojených návodů. Obrázek: Veš dětská (Pediculus capitis) přidržující se na lidských vlasech. (Zdroj: Von Gilles San Martin - originally posted to Flickr as Male human head louse, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11208622) Viz také parazit, veš šatní.

Všeobecná preventivní prohlídka (u dětí) je jedním ze čtyř typů preventivních prohlídek, které jsou ve stanovených intervalech hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Všeobecné preventivní prohlídky dětí provádějí praktičtí lékaři pro děti a dorost. Viz také prevence, preventivní prohlídka, všeobecná preventivní prohlídka (u dospělých), zubní preventivní prohlídka, gynekologická preventivní prohlídka.

Všeobecná preventivní prohlídka (u dospělých) je jedním ze čtyř typů preventivních prohlídek, které jsou ve stanovených intervalech hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Všeobecné preventivní prohlídky dospělých provádějí praktičtí lékaři pro dospělé. Viz také prevence, preventivní prohlídka, všeobecná preventivní prohlídka (u dětí), zubní preventivní prohlídka, gynekologická preventivní prohlídka.

Všeobecná preventivní prohlídka si klade za cíl poskytovat léčebně preventivní péči dětem i dospělým. V kontextu českého zdravotnictví rozlišujeme: všeobecné preventivní prohlídky dospělých (prováděné u praktických lékařů pro dospělé), všeobecné preventivní prohlídky dětí (prováděné u praktických lékařů pro děti a dorost). Viz také prevence, preventivní prohlídka, všeobecná preventivní prohlídka (u dospělých), všeobecná preventivní prohlídka (u dětí), zubní preventivní prohlídka, gynekologická preventivní prohlídka.