Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Transkutánní elektrická nervová stimulace neboli TENS (zkratka pochází z anglického názvu transcutaneous electrical nerve stimulation) je léčebná metoda, která se někdy využívá k úlevě od některých typů bolesti. Při TENS se na kůži nad bolestivou oblastí umístí elektrody. Specializované zařízení pak prostřednictvím těchto elektrod vysílá do těla nízkoenergetické pulzní vlny. Léčba není bolestivá, v místě elektrod je pociťováno spíše brnění. Předpokládaný mechanismus účinku je ten, že stimulace periferních nervů brání přenosu signálu bolesti do centrálního nervového systému. Viz také transkutánní, nervy, stimulace.

Transkutánní znamená „skrz kůži“. Tento pojem se používá mimo jiné v souvislosti s postupy, které: bez poranění kůže poskytují naměřené hodnoty z vnitřku těla – např. transkutánní oxymetrie, tj. neinvazivní stanovení množství kyslíku ve tkáni pod kůží; skrze kůži stimulují hlouběji uložené tkáně – např. transkutánní elektrická nervová stimulace. Viz také trans-, kutánní, transdermální.