Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Synoviální membrána je důležitou součástí každého synoviálního kloubu, v němž tvoří vnitřní vrstvu kloubního pouzdra. Synoviální membrána jednak vystýlá kloubní dutinu, jednak překrývá všechny vnitřní povrchy kloubu, které nejsou kryty kloubní chrupavkou. Funkcí synoviální membrány je vytvářet synoviální tekutinu. Synoviální membrána obsahuje krevní cévy, tukovou tkáň a nervy. Synoviální membrána vystýlá rovněž všechny tíhové váčky a šlachové pochvy. Viz také membrána.

Synoviální tekutina je důležitou součástí každého synoviálního kloubu, v němž vyplňuje jeho kloubní dutinu. Synoviální tekutina plní funkci „kloubního maziva“, které se podílí na hladkém pohybu kloubu. Zároveň působí i jako tlumič nárazů, protože rozkládá tlak působící na kloubní plochy. Svou konzistencí i vzhledem se synoviální tekutina podobá syrovému vaječnému bílku; je silně viskózní, má vysoký obsah kyseliny hyaluronové a svým složením se podobá krevnímu séru. Synoviální tekutina je produkována synoviálními buňkami.

Synoviální buňky je jiný název pro synoviocyty. Viz také buňka.

Synoviální klouby jsou jedním ze tří typů kloubů. Vyznačují se velkou pohyblivostí a tím, že obsahují kloubní dutinu. Mezi synoviální klouby se řadí většina tělních kloubů, obzvláště pak klouby na rukou a na nohou. Mezi základní struktury každého synoviálního kloubu patří: kloubní dutina – dutina uvnitř kloubu, která je vyplněna synoviální tekutinou, kloubní povrch pokrytý kloubní chrupavkou, kloubní pouzdro – dvojvrstevný obal uzavírající kloubní dutinu: vazivové pouzdro – vnější vrstva kloubního pouzdra; jeho funkcí je posilovat kloub, aby kosti nemohly být od sebe odtaženy, synoviální membrána – vnitřní vrstva kloubního pouzdra; její funkcí je vytvářet synoviální tekutinu, synoviální tekutina – tekutina uvnitř kloubní dutiny, která funguje jako kloubní maz, zpevňující vazy – vyskytují se pouze u některých synoviálních kloubů. Podle rozsahu pohybu kloubu (resp. tvaru jeho kloubních ploch) rozlišujeme šarnýrové, kolové, sedlové, elipsovité, kulovité a ploché klouby. Mezi nejznámější zástupce synoviálních kloubů se řadí čelistní kloub, hlezenní kloub, kolenní kloub, kyčelní kloub, loketní kloub, ramenní kloub a zápěstní kloub. Obrázek: Struktura synoviálního kloubu. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také klouby, vazivové klouby, chrupavčité klouby.

Slizniční membrána je jiný název pro sliznici. Viz také membrána.

Serózní membrána neboli seróza (lat. tunica serosa) je tenká lesklá blána, která vystýlá stěny tělních dutin (např. břišní dutiny či hrudní dutiny) a pokrývá orgány uvnitř těchto dutin (například srdce, plíce, žaludek či střeva). Viz také serózní, membrána.

Presynaptická membrána je součástí synapse. Je to plazmatická membrána neuronu (přesněji řečeno jeho axonu), ze kterého je nervový vzruch přes synaptickou štěrbinu přenášen na další buňku. Viz také presynaptický, membrána, synapse.

Plazmatická membrána je jiný název pro buněčnou membránu. Viz také membrána.

Semipermeabilní membrána je odborný název pro polopropustnou membránu. Viz také membrána.

Integrální membránové proteiny jsou proteiny, které jsou pevně ukotveny v buněčné membráně, protože: mají hydrofobní část aminokyselinového řetězce zabudovanou ve fosfolipidové dvojvrstvě, při tzv. posttranslační modifikaci (viz proteosyntéza) jsou pozměněny tak, že získají hydrofobní část, která je v buněčné membráně ukotví. Integrální membránové proteiny, které procházejí skrze celou šířku buněčné membrány, jsou označovány jako transmembránové proteiny. Jinými slovy, některé integrální membránové proteiny (nikoli všechny!) jsou zároveň řazeny mezi transmembránové proteiny. Obrázek: Stavba buněčné membrány – schematický nákres. Hlavní složkou buněčné membrány jsou fosfolipidy – molekuly s hydrofilními „hlavičkami“ a hydrofobními „ocásky“. V buněčné membráně je ale zanořeno velké množství různých membránových proteinů, z nichž některé jsou schematicky znázorněny na obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také membránové proteiny.