Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Stabilní angina pectoris je svíravá bolest na hrudi, která může trvat až pět minut a nejčastěji se objevuje při fyzické námaze nebo ve stresových situacích. Nejčastější příčinou je ischemická choroba srdeční. Bolest se objevuje v situacích, kdy srdce potřebuje více kyslíku (takovými situacemi jsou například fyzická aktivita, sport nebo stres). Spouštěči obtíží mohou být také chlad nebo těžké jídlo. Bolest se objevuje náhle při zátěži, odeznívá po odpočinku nebo ji lze rychle zmírnit pomocí léků (např. sublingválního nitroglycerinu). Viz také angina pectoris, chronický koronární syndrom, nestabilní angina pectoris.

Nestabilní angina pectoris neboli předinfarktový stav je svíravá bolest na hrudi, která se objeví náhle („z ničeho nic“), často v klidu (bez fyzické námahy). Nestabilní angina pectoris je obvykle způsobena sníženým průtokem krve do srdce v důsledku zúžení věnčitých tepen (ischemická choroba srdeční). Věnčitou tepnu pak může ještě více zúžit nebo i úplně ucpat krevní sraženina; v takovém případě hrozí infarkt myokardu. Viz také angina pectoris, akutní koronární syndrom, stabilní angina pectoris.

Angina pectoris je výraz pocházející z latiny a v přibližném překladu z znamená „svíravá bolest na hrudi“. Angina pectoris je typickým příznakem ischemické choroby srdeční. Bolest se objevuje v záchvatech, a to: pocitem svírání v oblasti hrudníku, tlakovou bolestí za hrudní kostí, která může vyzařovat do krku, šíje, čelisti, ramen, paží nebo nadbřišku. Odvozené přídavné jméno je anginózní. Pozor: Angina pectoris není totéž co angína! Viz také ischemická choroba srdeční a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz angina, anginózní apod.

Syfilitická angína (lat. angina syphilitica) je zvláštní forma akutní tonzilitidy, která je způsobena infekcí Treponema pallidum. Obvykle se vyskytuje ve druhém stadiu syfilis. Syfilitická angína se vyznačuje zduřením a zarudnutím mandlí. Na mandlích a na ústní sliznici se nacházejí bělavé povlaky. Existuje vysoké riziko přenosu infekce slinami. Viz také syfilis, angína.

Angína neboli akutní tonzilitida je označení pro akutní zánět krčních mandlí a jejich okolí. Angína se může projevit jako samostatný zánět, nejčastěji patrových mandlí, nebo jako součást nebo komplikace zánětů horních dýchacích cest. Původcem angín jsou bakterie nebo viry. U pacientů s poruchou imunity, u pacientů podstupujících imunosupresivní léčbu, u diabetiků, při AIDS nebo při chronickém průběhu mohou být infekce plísňového původu. Pozor: Angína není totéž co angina pectoris! Viz také syfilitická angína.

Anginózní práh je pojem, který se používá v souvislosti s anginou pectoris (tj. svíravou bolestí na hrudi, která je typickým příznakem ischemické choroby srdeční, ICHS). Anginózní práh je definován jako „stupeň zátěže, který vyvolává anginu pectoris“. Anginózní práh přitom může být u každého pacienta s ICHS jiný: čím lépe dokáže tělo přijímat a využívat kyslík, tím vyšší je tento práh. Jinými slovy, trénovanější pacient s ICHS může vykonávat intenzivnější fyzickou aktivitu, než se u něj projeví angina pectoris. Anginózní práh obvykle bývá nepřímo úměrný závažnosti stenózy (patologickému zúžení) věnčité tepny; to znamená, že čím nižší je anginózní práh, tím těsnější je stenóza (tj. tím více je věnčitá tepna zúžená) a naopak. Viz také angina pectoris.

Anginózní znamená „související s anginou pectoris“. Viz také angina pectoris.