Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Střevní mikrobiota (někdy též „střevní mikrobiom“) neboli střevní mikroflóra je souhrnné označení pro mikroorganismy, které žijí v lidském trávicím traktu, zvláště pak ve střevech. U zdravých lidí se s obrovskou převahou jedná o mikroorganismy, které lidskému organismu neškodí, naopak s ním žijí v rovnováze a prospívají mu. Střevní mikrobiota je součástí lidské mikrobioty. Viz také střeva, mikrobiota, lidská mikrobiota.

Kožní mikrobiota (někdy též „kožní mikrobiom“) neboli kožní mikroflóra je souhrnné označení pro mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují na povrchu lidské kůže. Kožní mikrobiota je součástí lidské mikrobioty. Viz také kůže, mikrobiota, lidská mikrobiota.

Lidská mikrobiota (někdy též „lidský mikrobiom“) je souhrnné označení pro všechny mikroorganismy, které žijí uvnitř lidského těla i na jeho povrchu. Různé oblasti lidského těla (např. ústní dutina, kůže, ženský reprodukční systém, plíce, trávicí trakt apod.) jsou osídleny různými druhy bakterií (např. laktobacily nebo bifidobakterie), kvasinek a virů. U zdravých lidí se s obrovskou převahou jedná o mikroorganismy, které lidskému organismu neškodí, naopak s ním žijí v rovnováze a mnohdy mu i prospívají. Je-li tato rovnováha významným způsobem narušena, může se rozvinout konkrétní onemocnění (například zubní kaz v případě narušené mikrobiální rovnováhy v ústní dutině, vaginální kandidóza v případě narušené rovnováhy vaginální mikrobioty apod.). Viz také mikrobiota, střevní mikrobiota, vaginální mikrobiota, Döderleinův laktobacil.

Vaginální mikrobiota (někdy též „vaginální mikrobiom“), vaginální mikroflóra neboli vaginální flóra je označení pro mikroorganismy, které chrání ženské tělo před infekcemi urogenitálního systému. Vaginální mikrobiota je tvořena mnoha různými typy bakterií, mezi nimiž převažují laktobacily. Vaginální mikrobiota je součástí lidské mikrobioty. Viz také vaginální, mikrobiota, lidská mikrobiota.

Mikrobiota je sourhnné označení pro mikroorganismy, které žijí v určitém vymezeném prostředí, jako je například půda či vodní nádrž, ale i povrch nebo různé vnitřní části živého organismu. Příkladem je lidská mikrobiota a její jednotlivé součásti (kožní mikrobiota, střevní mikrobiota, vaginální mikrobiota apod.). Terminologická poznámka: Pojem „mikrobiota“ je velmi často (a ne vždy zcela správně) zaměňován s pojmem mikrobiom. Viz také mikro-, eubióza, dysbióza a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz mikrobiota.

Střevní parazit je cizopasník, který žije ve střevech hostitele. Mezi střevní parazity se řadí: parazitičtí červi – například roup dětský, škrkavky, tasemnice a motolice, parazitičtí prvoci – například Giardia lamblia či kryptosporidie (lat. Cryptosporidium). Viz také střeva, parazit.

Nespecifické střevní záněty je jiný název pro idiopatické střevní záněty. Viz také nespecifický, střeva, zánět.

Chronické střevní záněty je jiný název pro idiopatické střevní záněty. Viz také chronický, střeva, zánět.

Idiopatické střevní záněty neboli IBD (zkratka pochází z anglického názvu inflammatory bowel disease) zahrnují skupinu zánětlivých onemocnění tlustého a tenkého střeva. Nejznámější z nich jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Viz také idiopatický, střeva, zánět. Terminologická poznámka: Pro idiopatické střevní záněty se používají rovněž označení nespecifické střevní záněty, chronické střevní záněty či chronická zánětlivá onemocnění střev.

Střevní neprůchodnost neboli ileus je akutní stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči. Jedná se závažný druh náhlé příhody břišní, která se vyznačuje zastavením průchodu natrávené potravy trávicím traktem (konkrétně střevem), ať už z jakékoli příčiny. Podle příčiny vzniku se rozlišují různé typy střevní neprůchodnosti. Viz také střeva.