Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí (HFrEF) neboli systolické srdeční selhání je forma srdečního selhání, při které je „pumpovací výkon“ (odborným názvem ejekční frakce levé komory, LVEF) nižší než 50 %. Srdeční sval již nedokáže pumpovat dostatek krve do těla, je příliš slabý. Terminologická poznámka: Zkratka HFrEF pochází z anglického názvu heart failure with reduced ejection fraction. Obrázek: Dva hlavní typy srdečního selhání – schematický nákres. Vlevo je znázorněno zdravé srdce, uprostřed diastolické srdeční selhání (HFpEF), vpravo systolické srdeční selhání (HFrEF). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také srdeční selhání, ejekční frakce, srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí.

Srdeční selhání s mírně sníženou ejekční frakcí neboli HFmrEF je dříve používaný pojem pro srdeční selhání, při kterém byl „pumpovací výkon“ (odborným názvem ejekční frakce levé komory, LVEF) mezi 40 a 49,9 %. Od roku 2026 však již tuto kategorii Evropská kardiologická společnost (ESC) ze svých doporučených postupů zcela vypustila: uvádí pouze srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (při které je LVEF je 50 % nebo více) a srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí (při které je LVEF nižší než 50 %). Terminologická poznámka: Zkratka HFmrEF pochází z anglického názvu heart failure with mildly reduced ejection fraction. Viz také srdeční selhání, ejekční frakce, srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí, srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí.

Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) neboli diastolické srdeční selhání je forma srdečního selhání, při které je „pumpovací výkon“ (odborným názvem ejekční frakce levé komory, LVEF) 50 % nebo více. V tomto případě sice srdeční sval stále silně pumpuje, je však příliš zatuhlý. Nedokáže se dostatečně uvolnit (relaxovat), proto se srdeční komora nedokáže správně naplnit krví. Terminologická poznámka: Zkratka HFpEF pochází z anglického názvu heart failure with preserved ejection fraction. Obrázek: Dva hlavní typy srdečního selhání – schematický nákres. Vlevo je znázorněno zdravé srdce, uprostřed diastolické srdeční selhání (HFpEF), vpravo systolické srdeční selhání (HFrEF). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také srdeční selhání, ejekční frakce, srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí.

Kompenzované srdeční selhání je odborný výraz pro stav, kdy tělo svými vlastními mechanismy ještě zvládá kompenzovat (vyrovnávat) špatný „pumpovací výkon“ (odborným názvem ejekční frakci) srdce. Tento pojem se používá u pacientů se srdečním selháním. Kompenzační mechanismy těla ještě stačí na to, aby se příznaky buď neprojevovaly vůbec, nebo jen málo. S kompenzovaným srdečním selhání může žít člověk celou řadu měsíců či let, aniž by si své onemocnění jakkoli uvědomoval. Mnozí lidé vyhledají lékařskou pomoc až při dekompenzaci, kdy se onemocnění začne více projevovat (např. dušností či otoky). Viz také kompenzace, srdeční selhání, dekompenzované srdeční selhání.

Dekompenzované srdeční selhání je odborný výraz pro stav, kdy tělo svými vlastními mechanismy již nezvládá kompenzovat (vyrovnávat) špatný „pumpovací výkon“ (odborným názvem ejekční frakci) srdce. Tento pojem se používá u pacientů se srdečním selháním. Kompenzační mechanismy těla již nestačí, proto se příznaky onemocnění (např. dušnost nebo otoky) stále zhoršují: nakonec se mohou objevovat nejen při větší fyzické námaze, ale i při lehkých tělesných aktivitách a později dokonce i v klidu. Viz také dekompenzace, srdeční selhání, kompenzované srdeční selhání.

Akutní srdeční selhání neboli AHF (zkratka pochází z anglického názvu acute heart failure) je život ohrožující stav, při kterém dochází během několika minut až hodin k výraznému omezení srdeční funkce: srdce již nedokáže dostatečně pumpovat krev do těla, což vede k nedostatku kyslíku a živin v orgánech. Jedná se o naléhavý stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Na akutní srdeční selhání mohou poukazovat následující příznaky: bodavá bolest na hrudi; dušnost, která se vleže zhoršuje; pocity úzkosti; zrychlená srdeční frekvence (tachykardie) nebo arytmie; otoky nohou a/nebo břicha; studená, vlhká kůže; bledá kůže; namodralé zbarvení kůže (cyanóza); klesající krevní tlak (horní, systolická hodnota je obvykle nižší než 100 mmHg); zmatenost až bezvědomí. V nejhorším případě pacient upadne do bezvědomí, protože již není dostatečně prokrven mozek. Situaci byste však neměli nechat dojít tak daleko, neboť při akutním srdečním selhání záleží na každé minutě. Pokud výše uvedené příznaky pozorujete na sobě nebo u někoho jiného, volejte zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155. Viz také akutní, srdeční selhání, chronické srdeční selhání.

Chronické srdeční selhání neboli CHF (zkratka pochází z anglického názvu chronic heart failure) je pomalu se rozvíjející onemocnění srdce, při kterém je snížen jeho „pumpovací výkon“ (odborným názvem ejekční frakce). Do orgánů a tkání v těle se proto již nedostává dostatečné množství krve, a tím ani kyslíku a živin. Mezi nejčastější příčiny CHF patří ischemická choroba srdeční a vysoký krevní tlak, dále chlopenní vady a dědičná onemocnění. Chronické srdeční selhání je dlouhodobé onemocnění, nicméně jeho správnou léčbou lze často zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života. Kromě toho je důležité dodržovat zásady zdravého životního stylu – nejen při léčbě, ale i pro prevenci tohoto onemocnění. Viz také chronický, srdeční selhání, akutní srdeční selhání.

Srdeční selhání neboli HF (anglického názvu heart failure) je stav, při kterém srdce není schopno pumpovat do krevního oběhu potřebné množství krve. To má za následek různé zdravotní potíže, někdy i velmi závažné. Srdeční selhání se může objevit náhle: v takovém případě se jedná o akutní srdeční selhání, což je naléhavý stav. Většinou se však srdeční selhání vyvíjí pomalu: v takovém případě se jedná o chronické srdeční selhání. Mezi jeho nejčastější příčiny patří ischemická choroba srdeční a vysoký krevní tlak, dále chlopenní vady a dědičná onemocnění. Srdeční selhání je obvykle dlouhodobé onemocnění. Nicméně jeho správnou léčbou lze často zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života. Kromě toho je důležité dodržovat zásady zdravého životního stylu – nejen při léčbě, ale i pro prevenci tohoto onemocnění. Viz také srdce, selhání, ejekční frakce a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz srdeční selhání.

Pravostranné srdeční selhání je srdeční selhání, při kterém je postižena pravá strana srdce. Úkolem pravé srdeční komory je pumpovat do plic krev chudou na kyslík, která se do srdce vrací z orgánů, svalů a dalších tkání. Pokud pravá komora již nefunguje správně, krev se hromadí v žilách v tělním oběhu (tedy ve všech částech těla kromě srdce a plic). Důsledkem městnání krve v tělním oběhu je hromadění tekutiny ve tkáních, především v nohou, hrudníku, v břišní dutině a játrech. Člověk si tak často všimne, že pásek, který byl ještě nedávno pohodlný, náhle tlačí, nebo toho, že jsou mu náhle těsné boty. Podobně může městnání krve v břiše způsobit pocit plnosti nebo ztrátu chuti k jídlu. Pravostranné srdeční selhání se jen zřídka vyskytuje samostatně: většinou je důsledkem levostranného srdečního selhání. Viz také srdeční selhání, levostranné srdeční selhání, oboustranné srdeční selhání.

Levostranné srdeční selhání je srdeční selhání, při kterém je postižena levá strana srdce. Úkolem levé srdeční komory je pumpovat do tělního oběhu krev bohatou na kyslík. Pokud levá komora již nefunguje správně, do těla se nedostává tolik okysličené krve, kolik by potřebovalo. Mezi důsledky levostranného srdečního selhání patří snížený výkon, závratě, dušnost a nízký krevní tlak. Zároveň dochází k městnání (hromadění) krve v plicích. To má za následek filtrování tekutiny přes cévní stěny ven a hromadění „vody“ na plicích (plicní edém), spojený se zvyšováním dušnosti. Levostranné srdeční selhání se zpočátku projevuje pouze při zátěži, v pokročilém stadiu však i v klidu. Levostranné srdeční selhání je nejčastější formou srdečního selhání. Viz také srdeční selhání, pravostranné srdeční selhání, oboustranné srdeční selhání.