Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Slizniční membrána je jiný název pro sliznici. Viz také membrána.

Slizniční imunita je první linie obrany proti choroboplodným zárodkům, které vstupují do těla skrze sliznici. Slizniční imunitu zajišťuje slizniční imunitní systém. Viz také sliznice, imunita, slizniční imunitní systém.

Kožně-slizniční leishmanióza je jiný název pro mukokutánní leishmaniózu.

Slizniční imunitní systém neboli MALT (zkratka pochází z anglického výrazu mucosa-associated lymphoid tissue, který se nepřekládá doslovně) je tvořen buněčnou a humorální složkou, a přímo na sliznicích se na něm podílejí fyzikální a chemické obranné mechanismy: fyzikální obranné mechanismy – patří k nim např. celistvost sliznice, hlen, řasinky a jejich pohyb, peristaltika, chemické obranné mechanismy – patří k nim pH, chemické složení hlenu, a zejména obsah různých látek, které tvoří slizniční prostředí a brání růstu patogenů (například antimikrobiální látky, žaludeční kyselina, střevní žlučové soli atd.). Do slizničního imunitního systému jsou dále zapojeny buňky imunitního systému, které jsou na sliznicích široce rozptýleny nebo se organizují do větších skupin, jako jsou například jako mandle tzv. Waldeyerova lymfatického okruhu. Slizniční imunitní systém bývá řazen mezi sekundární lymfatické orgány. Viz také sliznice, imunita, slizniční imunita.

Slizniční léze je obecné označení pro téměř jakékoli poškození sliznice či jinou změnu na sliznici. Slizniční léze mohou být způsobeny různými infekčními onemocněními, ale také úrazy, působením fyzikálních faktorů (například horka či naopak chladu) apod. Viz také sliznice, léze.

Serózní membrána neboli seróza (lat. tunica serosa) je tenká lesklá blána, která vystýlá stěny tělních dutin (např. břišní dutiny či hrudní dutiny) a pokrývá orgány uvnitř těchto dutin (například srdce, plíce, žaludek či střeva). Viz také serózní, membrána.

Presynaptická membrána je součástí synapse. Je to plazmatická membrána neuronu (přesněji řečeno jeho axonu), ze kterého je nervový vzruch přes synaptickou štěrbinu přenášen na další buňku. Viz také presynaptický, membrána, synapse.

Plazmatická membrána je jiný název pro buněčnou membránu. Viz také membrána.

Semipermeabilní membrána je odborný název pro polopropustnou membránu. Viz také membrána.

Integrální membránové proteiny jsou proteiny, které jsou pevně ukotveny v buněčné membráně, protože: mají hydrofobní část aminokyselinového řetězce zabudovanou ve fosfolipidové dvojvrstvě, při tzv. posttranslační modifikaci (viz proteosyntéza) jsou pozměněny tak, že získají hydrofobní část, která je v buněčné membráně ukotví. Integrální membránové proteiny, které procházejí skrze celou šířku buněčné membrány, jsou označovány jako transmembránové proteiny. Jinými slovy, některé integrální membránové proteiny (nikoli všechny!) jsou zároveň řazeny mezi transmembránové proteiny. Obrázek: Stavba buněčné membrány – schematický nákres. Hlavní složkou buněčné membrány jsou fosfolipidy – molekuly s hydrofilními „hlavičkami“ a hydrofobními „ocásky“. V buněčné membráně je ale zanořeno velké množství různých membránových proteinů, z nichž některé jsou schematicky znázorněny na obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také membránové proteiny.