Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Skleróza je obecné označení pro ztvrdnutí nějaké tkáně, obvykle v důsledku zánětu nebo degenerativního procesu. Odvozené přídavné jméno je sklerotický. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz skleróza, sklerotický apod.

Amyotrofická laterální skleróza neboli ALS (zkratka pochází z anglického názvu amyotrophic lateral sclerosis) je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje nervové buňky v mozku a míše. Motorické neurony vystupují z mozku do míchy, a z míchy jsou rozvedeny do svalů po celém těle. U pacientů s ALS motorické neurony postupně degenerují, až člověk nakonec ztratí schopnost svalového pohybu. Podle toho, která oblast těla je postižena, může člověk postupně ztratit schopnost nejen pohybovat se, ale i mluvit, jíst a dýchat. Viz také skleróza.

Skléra je jiný název pro bělimu.

Sklerodermie je označení pro skupinu autoimunitních onemocnění, které se navenek projevují lesklou a zatuhlou kůží (název pochází z řeckého slova scleroderma, což znamená „ztvrdlá kůže“). Rozlišujeme lokalizovanou sklerodermii (ta postihuje kůži a přilehlé tkáně pod ní) a systémovou sklerodermii. Viz také skleróza.

Systémová sklerodermie je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje nadměrnou aktivací imunitního systému, poškozením krevních cév, tuhnutím kůže (např. kolem rtů, na prstech rukou i jinde) a poškozením důležitých vnitřních orgánů. Příčiny zatím nebyly zcela objasněny, zřejmě však existuje jistá genetická predispozice. Viz také systémový, sklerodermie.

Skleroterapie neboli sklerotizace je léčebná metoda, která se nejčastěji využívá při léčbě metličkovitých a tenkých křečových žil. Skleroterapie spočívá ve vstříknutí speciálního roztoku přímo do žíly. Tento roztok vyvolá v žíle zánět a způsobí její uzavření, čímž je krev přinucena proudit jinudy, tzn. zdravějšími žilami. Sklerotizovaná žíla se časem vstřebá do okolní tkáně, až úplně vymizí. Skleroterapii může lékař indikovat rovněž pro léčbu hemoroidů. Odvozené přídavné jméno je skleroterapeutický. Viz také skleróza, terapie.

Sklerotizace je jiný název pro skleroterapii. Viz také skleróza.

Roztroušená skleróza (RS) je nejčastěji se vyskytující autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. Dochází při ní k poškození nervů. Příznaky mohou být velmi rozmanité. Roztroušená skleróza bývá nejčastěji diagnostikována mezi 20. a 40. rokem života. Onemocnění se však může objevit již v dětství, nebo naopak ve vyšším věku. Obrázek: Zdravý neuron (vlevo) a neuron poškozený roztroušenou sklerózou (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také skleróza.