Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Růstová ploténka je chrupavčitá oblast v metafýze na obou koncích dlouhé kosti. Růstové ploténky se nacházejí výhradně u dětí a adolescentů. V době ukončení růstu tyto ploténky osifikují a stávají se z nich epifyzární linie. Viz také dlouhé kosti, epifyzární linie.

Motorická ploténka je jiný název pro nervosvalovou ploténku. Viz také motorický.

Nervosvalová ploténka neboli motorická ploténka je vysoce specializovaná synapse mezi zakončením motorického neuronu a svalovým vláknem. Nervosvalová ploténka zajišťuje přeměnu elektrických impulzů, které přicházejí z motorického neuronu, na elektrickou aktivitu ve svalovém vláknu. Obrázek: Struktura nervosvalové ploténky. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také synapse, motorický neuron, svalové vlákno (myocyt).

Výhřez meziobratlové ploténky nebo jen zkráceně vyhřezlá ploténka je abnormální stav, kdy je část meziobratlové ploténky vytlačena ze svého původního místa směrem do páteřního kanálu. V páteřním kanálu je však málo místa a vyhřezlá část meziobratlové ploténky tlačí na míšní nervy, což může vyvolávat bolest různé intenzity. Výhřez je obvykle způsoben prasknutím vazivového prstence meziobratlové ploténky a výhřezem jejího dřeňového jádra. Může být způsoben přetěžováním páteře, významným rizikovým faktorem je však i vyšší věk. K výhřezu meziobratlové ploténky může dojít v kterékoli části páteře, nejčastěji se však tento problém objevuje v oblasti bederní páteře. Obrázek: Vyhřezlá meziobratlová ploténka – schematický nákres. V horní části obrázku je znázorněna zejména mícha; tělo obratle je pro názornost „odstraněno“. Ve střední části obrázku je znázorněna vyhřezlá meziobratlová ploténka a utlačený nervový kořen (červené písmo). V dolní části obrázku je znázorněna zdravá meziobratlová ploténka (modré písmo). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také výhřez, meziobratlové ploténky.

Meziobratlové ploténky (lat. disci intervertebrales) jsou pružné „destičky“, které vzájemně oddělují jednotlivé obratle v páteři a působí jako „tlumiče“ nárazů mezi obratli. Každá meziobratlová ploténka má silný vnější vazivový prstenec (lat. annulus fibrosus disci intervertebralis), který obklopuje vnitřní dřeňové jádro (lat. nucleus pulposus); to má konzistenci měkkého rosolu (či gelu) a můžeme si jej představit jako gumový „balónek“ tlumící nárazy mezi sousedními obratli. Obrázek: Umístění a struktura meziobratlové ploténky. (Zdroj: Jmarchn, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons) Viz také obratle, výhřez meziobratlové ploténky.

Růstový faktor podobný inzulinu neboli IGF (zkratka pochází z anglického názvu insulin-like growth factor) je souhrnné označení pro malou skupinu růstových faktorů. IGF se svou strukturou velmi podobají inzulinu, odtud pochází i jejich název. IGF se uplatňují při růstu některých tkání, například svalů či kostí. IGF se řadí mezi proteinové hormony. Viz také růstové faktory, inzulin.

Růstové faktory jsou látky přirozeně vytvářené v těle, které ovlivňují a regulují růst, dělení a přežívání buněk. Některé růstové faktory jsou připravovány i uměle (v laboratoři) a používají se například v biologické léčbě. Jedním z mnoha příkladů růstových faktorů je růstový faktor podobný inzulinu.

Růstová retardace je pomalejší růst, než je obvyklé. Růstová retardace může být způsobena mnoha různými faktory, včetně dědičnosti (genetické predispozice), nedostatku růstového hormonu, onemocnění štítné žlázy, chronických onemocnění či podvýživy. Viz také retardace.

Růstový graf pro BMI u chlapců je jedním z tzv. percentilových grafů, které zveřejňuje Státní zdravotní ústav. Bližší vysvětlení najdete v pojmu růstové grafy a na webu Státního zdravotního ústavu. Obrázek: Růstový graf pro BMI u chlapců. (Zdroj: Státní zdravotní ústav: Růstové grafy ke stažení) Viz také růstové grafy, index tělesné hmotnosti (BMI).

Poruchy růstu je souhrnné označení pro odchylky od „normálního“ růstu. Některé poruchy růstu postihují celé tělo, jiné jen jeho části (například končetiny). Důsledkem může být nedostatečný nebo naopak nadměrný růst celého těla, nebo jen jeho některých částí. Velmi pomalý nebo naopak velmi rychlý růst může někdy poukazovat na problém s hypofýzou nebo jiné onemocnění. V hypofýze totiž vzniká růstový hormon, který stimuluje („povzbuzuje“) růst kostí i dalších tkání a orgánů. Děti, které nemají dostatek růstového hormonu, mohou být oproti svým vrstevníkům velmi malé. V takových případech může lékař navrhnout léčbu růstovým hormonem. Někteří lidé mají naopak růstového hormonu až příliš velké množství. Častou příčinou bývá nezhoubný (benigní) nádor hypofýzy. Nadměrné množství růstového hormonu může u dětí způsobit gigantismus: ten se vyznačuje tím, že kosti i tělo celkově rostou až příliš. U dospělých může nadbytek růstového hormonu způsobit akromegalii: při ní jsou ruce, nohy a obličej větší než obvykle. Viz také porucha, růstový hormon.