Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Proteinové hormony je souhrnné označení pro skupinu hormonů, které jsou z chemického hlediska polypeptidy, tzn. skládají se z „mnoha“ (několika desítek) aminokyselin. Jako hranice bývá nejčastěji uváděno 50 nebo více aminokyselin. Hormony tvořené nižším počtem aminokyselin (do 50) bývají označovány jako peptidové hormony. Příklady proteinových hormonů jsou: erytropoetin, folikulostimulační hormon, inzulin, kisspeptin, leptin, lidský choriový gonadotropin, luteinizační hormon, parathyroidní hormon, prolaktin, relaxin, růstový hormon, tymopoetin, tyreotropní hormon, apod. Viz také proteiny, hormony, peptidové hormony.

Albuminy představují skupinu proteinů, z nichž nejběžnější jsou sérové albuminy. Kromě toho se k albuminům řadí například laktalbumin (mléčná bílkovina) a ovalbumin (glykoprotein vaječného bílku).

Ortotik-protetik ve spolupráci s lékařem navrhuje, dohlíží nad výrobou nebo zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, upravuje a aplikuje sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky a dále seznamuje pacienty s používáním pomůcek a provádí základní nácvik. Práce ortotika-protetika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Ortoticko-protetický technik provádí činnosti v rámci léčebné a rehabilitační péče, při které ve spolupráci s ortotikem-protetikem navrhuje, zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, upravuje a aplikuje sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, a dále seznamuje pacienty s používáním pomůcek a provádí základní nácvik. Práce ortoticko-protetického technika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

S protein je jiný název pro spike protein.

Proteino-energetická podvýživa je forma podvýživy, která vzniká při současném nedostatku proteinů a energie (kalorií) ve stravě, a to v různém poměru. Rozlišujeme mírnou, středně těžkou a těžkou proteino-energetickou podvýživu. Podle toho, co ve stravě více chybí, se proteino-energetická podvýživa dále dělí na kwashiorkor (nedostatek proteinů) a marasmus (nedostatek kalorií). Viz také proteiny, výživa, podvýživa.

C-reaktivní protein neboli CRP (zkratka pochází z anglického názvu C-reactive protein) je látka, jejíž zvýšená hladina v krvi je časnou známkou zánětu. CRP se řadí mezi „tradiční“ zánětlivé markery: běžně se vyšetřuje v ordinacích praktických lékařů, jeho hodnotu lze orientačně stanovit i domácím testem. Viz také proteiny.

Proteinogenní doslova znamená „podílející se na tvorbě proteinů“. Tento výraz se nejčastěji používá v souvislosti s proteinogenními aminokyselinami. Viz také proteiny, -genní.

Proteinogenní aminokyseliny jsou všechny aminokyseliny, které jsou kódovány v DNA, resp. uplatňují se při proteosyntéze (přirozeném procesu vzniku proteinů v živém organismu, tedy i v lidském těle). U lidí se mezi proteinogenní aminokyseliny řadí 20 aminokyselin, které jsou znázorněny na obrázku níže. Obrázek: Chemická struktura dvaceti základních aminokyselin, ze kterých se skládají proteiny. V levé části obrázku jsou znázorněny esenciální aminokyseliny, uprostřed podmíněně esenciální aminokyseliny, v pravé části obrázku neesenciální aminokyseliny. Seřazeno abecedně se jedná o následujících 20 aminokyselin: alanin, arginin, asparagin, cystein, fenylalanin, glutamin, glycin, histidin, isoleucin, kyselina asparagová, kyselina glutamová, leucin, lysin, methionin, prolin, serin, threonin, tryptofan, tyrosin a valin). Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), vodíku (bílá), dusíku (modrofialová), kyslíku (červená) a síry (žlutá). Poznámka: Na tomto obrázku jsou aminokyseliny znázorněny v tzv. ionizované podobě; to znamená, že místo skupiny –COOH je zobrazena záporně nabitá skupina –COO– a místo skupiny –NH2 je zobrazena kladně nabitá skupina NH3+. Chemické vzorce aminokyselin v základním tvaru (tedy v neionizované podobě) jsou zobrazeny přímo v rejstříkových pojmech zabývajících se jednotlivými aminokyselinami, např. alanin apod. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také proteinogenní, aminokyseliny, neproteinogenní aminokyseliny.

Protéza je umělá náhrada chybějící části těla, o kterou člověk přišel následkem úrazu nebo nemoci, případně se bez ní již narodil. Účelem protéz je plnit funkci chybějící části těla (končetina, zuby, hrtan apod.). Odvozené přídavné jméno je protetický. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz protéza.