Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Progenitorová buňka je obecné označení pro jakoukoli buňku, která má schopnost dělení a diferenciace. Progenitorové buňky vznikají tzv. asymetrickým* dělením multipotentních kmenových buněk. Konkrétními příklady progenitorových buněk jsou: myeloidní progenitorové buňky a lymfoidní progenitorové buňky – vznikají v rámci hematopoézy (viz obrázek níže), osteoprogenitorové buňky – prekurzory specializovanějších kostních buněk. * Terminologická poznámka: Výraz „asymetrické dělení“ v tomto kontextu znamená, že daná kmenová buňka se rozdělí na dvě nestejné buňky: jednu kmenovou a jednu progenitorovou (jak je znázorněno na obrázku níže). Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka.

Myeloidní progenitorové buňky jsou buňky, ze kterých v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají (viz levá část obrázku níže): krevní destičky (trombocyty), červené krvinky (erytrocyty), několik typů bílých krvinek – konkrétně granulocyty (ty se dále dělí na bazofily, neutrofily, eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také myeloidní, progenitorové buňky, buňky myeloidní linie.

Lymfoidní progenitorové buňky jsou buňky, ze kterých v rámci krvetvorby (hematopoézy) vzniká několik typů bílých krvinek, konkrétně NK buňky, T-lymfocyty a B-lymfocyty (viz pravá část obrázku níže). Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také lymfoidní, progenitorové buňky, buňky lymfoidní linie.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.

Tukové buňky je jiný název pro adipocyty. Viz také tuky (lipidy), buňka.

Gliové buňky je jiný název pro neuroglie. Viz také buňka.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Chuťové buňky jsou specializovaným typem receptorových buněk, které se nacházejí v chuťových pohárcích. Prostřednictvím chuťových buněk dokážeme rozlišovat pět hlavních chutí: slanou, kyselou, hořkou, sladkou a umami (chuť vývarů a vařeného masa). Viz také chuť, buňka, chuťové pohárky, jazykové papily.