Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Poruchy růstu je souhrnné označení pro odchylky od „normálního“ růstu. Některé poruchy růstu postihují celé tělo, jiné jen jeho části (například končetiny). Důsledkem může být nedostatečný nebo naopak nadměrný růst celého těla, nebo jen jeho některých částí. Velmi pomalý nebo naopak velmi rychlý růst může někdy poukazovat na problém s hypofýzou nebo jiné onemocnění. V hypofýze totiž vzniká růstový hormon, který stimuluje („povzbuzuje“) růst kostí i dalších tkání a orgánů. Děti, které nemají dostatek růstového hormonu, mohou být oproti svým vrstevníkům velmi malé. V takových případech může lékař navrhnout léčbu růstovým hormonem. Někteří lidé mají naopak růstového hormonu až příliš velké množství. Častou příčinou bývá nezhoubný (benigní) nádor hypofýzy. Nadměrné množství růstového hormonu může u dětí způsobit gigantismus: ten se vyznačuje tím, že kosti i tělo celkově rostou až příliš. U dospělých může nadbytek růstového hormonu způsobit akromegalii: při ní jsou ruce, nohy a obličej větší než obvykle. Viz také porucha, růstový hormon.

Růstová ploténka je chrupavčitá oblast v metafýze na obou koncích dlouhé kosti. Růstové ploténky se nacházejí výhradně u dětí a adolescentů. V době ukončení růstu tyto ploténky osifikují a stávají se z nich epifyzární linie. Viz také dlouhé kosti, epifyzární linie.

Růstový faktor podobný inzulinu neboli IGF (zkratka pochází z anglického názvu insulin-like growth factor) je souhrnné označení pro malou skupinu růstových faktorů. IGF se svou strukturou velmi podobají inzulinu, odtud pochází i jejich název. IGF se uplatňují při růstu některých tkání, například svalů či kostí. IGF se řadí mezi proteinové hormony. Viz také růstové faktory, inzulin.

Růstové faktory jsou látky přirozeně vytvářené v těle, které ovlivňují a regulují růst, dělení a přežívání buněk. Některé růstové faktory jsou připravovány i uměle (v laboratoři) a používají se například v biologické léčbě. Jedním z mnoha příkladů růstových faktorů je růstový faktor podobný inzulinu.

Růstová retardace je pomalejší růst, než je obvyklé. Růstová retardace může být způsobena mnoha různými faktory, včetně dědičnosti (genetické predispozice), nedostatku růstového hormonu, onemocnění štítné žlázy, chronických onemocnění či podvýživy. Viz také retardace.

Růstový hormon, somatotropin neboli GH (zkratka pochází z anglického názvu growth hormone) je hormon, který vzniká v hypofýze (přesněji řečeno v adenohypofýze) a z ní je také uvolňován do krevního oběhu. Růstový hormon působí na mnoho částí těla, u dětí podporuje růst (odtud pochází i jeho název). Poté, co se růstové ploténky „uzavřou“ (odborně řečeno osifikují), růstový hormon již nemůže podpořit další růst těla do výšky. Nicméně i u dospělých má růstový hormon důležitou funkci: pomáhá udržovat normální tělesnou stavbu, podílí se na rovnováze metabolických dějů a v neposlední řadě pomáhá udržovat normální hladinu glukózy v krvi (tzv. glykemii). Růstový hormon se řadí mezi proteinové hormony. Viz také hormony.

Receptor pro epidermální růstový faktor neboli EGFR (zkratka pochází z anglického názvu epidermal growth factor receptor) je protein (receptor), který se nachází na povrchu některých typů buněk a na který se váže látka označovaná jako epidermální růstový faktor (ligand). EGFR přijímá signály k růstu a přenáší je dovnitř buňky. Jinými slovy, signalizace zprostředkovaná EGFR podporuje růst a dělení buněk. Někdy mutace v genu EGFR způsobí, že EGFR se v některých typech nádorových buněk tvoří ve větším množství, než je obvyklé. To vede k rychlejšímu dělení nádorových buněk. V léčbě některých typů zhoubných nádorů se používají léky, které blokují EGFR, např. cetuximab a panitumumab. Viz také receptor, gen EGFR.

Intrauterinní růstová restrikce, intrauterinní růstová retardace neboli IUGR (zkratka pochází z anglického názvu intrauterine growth restriction) je starší označení pro růstovou restrikci plodu. Viz také intrauterinní, restrikce (v medicíně), retardace.

Růstová restrikce plodu neboli FGR (zkratka pochází z anglického názvu fetal growth restriction) je patologické (abnormální) opoždění růstu plodu v děloze matky. FGR může mít různé příčiny, které mohou být podmíněny geneticky, ale často jsou důsledkem nesprávně fungující placenty, případně onemocněním nebo jiným abnormálním stavem těhotné ženy (těhotenská cukrovka, autoimunitní onemocnění, vysoký krevní tlak, užívání některých léků, užívání drog, alkoholu nebo nikotinu apod.). Terminologická poznámka: Pro růstovou restrikci plodu se používají rovněž označení intrauterinní růstová restrikce či intrauterinní růstová retardace, zkráceně IUGR (zkratka pochází z anglického názvu intrauterine growth restriction). Viz také restrikce (v medicíně), plod.

Růstové grafy neboli percentilové grafy umožňují porovnat růst dítěte s hodnotami běžnými v celé populaci. Křivky v grafu znázorňují tzv. percentily. Prostřední čára (znázorňující 50. percentil) bývá vyznačena nejsilněji. Polovina populace daného věku a pohlaví má hodnoty nižší (nebo stejné), než jaké vyznačuje 50. percentil, naopak 50 % dětí má hodnoty vyšší. Obdobně např. 90 % populace konkrétního věku má hodnoty stejné nebo nižší, než udává křivka 90. percentilu a jen 10 % má hodnoty vyšší. Čím jsou percentilové křivky vzdálenější od 50. percentilu, tím extrémnější a méně časté hodnoty značí. Například u růstových grafů pro tělesnou výšku (u dívek nebo u chlapců): O malém vzrůstu hovoříme tehdy, když je tělesná výška pod 3. percentilem (tzn. 97 % dívek nebo chlapců stejné věkové skupiny je vyšších). O nadměrném vzrůstu hovoříme tehdy, když je tělesná výška nad 97. percentilem (tzn. 97 % dívek nebo chlapců stejné věkové skupiny je nižších). Kompletní přehled růstových grafů je k dispozici na webu Státního zdravotního ústavu. Zde uvádíme pouze šest nejpoužívanějších: tělesná hmotnost, chlapci tělesná hmotnost, dívky tělesná výška, chlapci tělesná výška, dívky BMI, chlapci BMI, dívky