Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plantární bolest paty je bolest v dolní (plantární) části paty. Na vzniku bolesti v této oblasti se většinou podílí plantární fascie – tuhá vazivová vrstva uvnitř chodidla, která má charakter šlachy a je pevně vrostlá mezi svaly a kůži chodidla. Zjednodušeně řečeno plantární fascie spojuje dolní část patní kosti s přední části chodidla. Navíc udržuje zakřivení podélné klenby nohy, a při chůzi, běhu a skákání působí jako tlumič nárazů. Plantární fascie je proto zatěžována a napínána doslova při každém kroku. Nárazy tlumí i tukový polštářek, který se nachází v dolní části paty. Viz také plantární, bolest paty, dorzální bolest paty.

Bolest krční páteře je lidové označení pro bolest šíje. Poznámka: Název „bolest krční páteře“ není přesný, protože příčinou bolesti není samotná krční páteř, ale nejčastěji svaly nebo nervy, které se v této oblasti vyskytují. Viz také bolest, krční páteř.

Dorzální bolest paty je bolest v zadní (dorzální) části paty. Bolest se většinou objevuje v místě úponu Achillovy šlachy. Tato nejsilnější šlacha v lidském těle spojuje patní kost s lýtkovým svalem a pohybuje se v šlachové pochvě. Další významnou anatomickou strukturou v této oblasti jsou tíhové váčky, které se nacházejí jednak mezi kůží a Achillovou šlachou, jednak mezi Achillovou šlachou a patní kostí. Viz také dorzální, bolest paty, plantární bolest paty.

Bolest paty se vyskytuje poměrně často. Bolest v dolní (plantární) části paty většinou souvisí s přetěžováním chodidla nebo klenby nohy. Méně častá je bolest na zadní (dorzální) straně paty – tedy v místě, kam se upíná Achillova šlacha. V mnoha případech potíže ustoupí samy, pokud se člověk dokáže po delší dobu vyhýbat přetěžování chodidla. Akutní bolest paty může být způsobena i úrazem. Pokud se bolest paty vyskytne u dětí nebo dospívajících, obvykle to souvisí s jejich růstem. Viz také bolest.

Plantární patní ostruha je kostěný výrůstek, který se u některých lidí nachází na spodní části patní kosti a je obrácený směrem k prstům na nohou. Příčinou vzniku tohoto typu patní ostruhy je většinou dlouhodobé přetěžování nožní klenby. Plantární patní ostruha se často nachází u lidí, kteří jsou například dlouhodobě nuceni stát na tvrdém povrchu (třeba při výkonu svého zaměstnání), a také u lidí s nadváhou či obezitou. Obrázek: Patní ostruha – schematický nákres. Zleva doprava jsou znázorněny: normální (fyziologický) stav kosti patní, plantární patní ostruha a dorzální patní ostruha. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také plantární, patní ostruha, dorzální patní ostruha.

Psychická bolest je jiný název pro duševní bolest. Viz také psychický.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Viz podrážděné oko.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.

Multimodální léčba bolesti se používá k úlevě od chronické bolesti. K úspěšnému zmírnění chronické bolesti je často nutné použít několik léčebných metod současně, neboť samotné užívání léků proti bolesti (odborně analgetik) většinou nestačí. Proto lékař většinou doporučí i nemedikamentózní metody – například pohybovou aktivitu, relaxační metody, fyzioterapii, psychoterapii, případně speciální školení a semináře. Pacientovi se v takovém případě věnují odborníci z různých oborů: kromě lékaře například i fyzioterapeut či psycholog. Viz také multimodální, léčba bolesti.