Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Pigmentová buňka je obecně jakákoli buňka, která obsahuje granula („zrnka“) nějakého pigmentu (tj. barviva). Nejznámějším typem pigmentových buněk u lidí jsou melanocyty: ty obsahují pigment melanin. Viz také pigment, buňka.

Pigment je látka, která dodává různým tkáním jejich barvu. Pigmenty jsou zodpovědné mj. za barvu kůže, očí a vlasů. Nejznámějším příkladem pigmentu je melanin. Odvozené přídavné jméno je pigmentový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz pigment.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.

Tukové buňky je jiný název pro adipocyty. Viz také tuky (lipidy), buňka.

Gliové buňky je jiný název pro neuroglie. Viz také buňka.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Chuťové buňky jsou specializovaným typem receptorových buněk, které se nacházejí v chuťových pohárcích. Prostřednictvím chuťových buněk dokážeme rozlišovat pět hlavních chutí: slanou, kyselou, hořkou, sladkou a umami (chuť vývarů a vařeného masa). Viz také chuť, buňka, chuťové pohárky, jazykové papily.

Buňky pojivové tkáně společně s extracelulární matrix (mezibuněčnou hmotou) tvoří pojivovou tkáň. Buňky pojivové tkáně přitom hrají klíčovou roli v tvorbě extracelulární matrix. Protože však existují různé typy pojivové tkáně, jsou jejich buňky silně specializovány. Rozlišujeme tak: vazivové buňky, chondrocyty, kostní buňky, krevní buňky. Viz také buňka, pojivová tkáň.