Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

osteo- je předpona, která znamená „týkající se kostí“ či „související s kostmi“. Příklady: osteoblasty – kostní buňky podílející se na tvorbě kostí, osteoklasty – kostní buňky podílející se na vstřebávání kostí, osteomalacie – onemocnění vyznačující se „měknutím kostí“, osteoporóza – onemocnění vyznačující se „řídnutím kostí“, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz osteo-.

Osteomalacie je onemocnění vyznačující se „měknutím kostí“, které je způsobeno poruchou metabolismu kostí – často v důsledku nedostatku fosforu, vápníku či vitaminu D. Pojem osteomalacie se používá u dospělých, zatímco u dětí je prakticky totožné onemocnění označováno jako křivice. Viz také osteo-.

Osteoklasty jsou jedním ze čtyř typů kostních buněk. Osteoklasty se podílejí na vstřebávání kostí: jsou to obrovské buňky (o průměru přibližně 150–200 µm) s mnoha nepravidelnými výběžky a několika desítkami jader. Osteoklasty se nacházejí ve vyhloubených jamkách, kde ničí kostní tkáň. Část jejich plazmatické membrány, která se dotýká povrchu kosti, je bohatě zvrásněná nebo zvlněná. Tato membrána odděluje osteoklast od kosti a produkuje koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou, která rozpouští minerální složku kostní hmoty. Uvolňují se přitom ionty vápníku (Ca2+) a fosfáty (PO43-). Přes zvlněnou membránu jsou rovněž uvolňovány specializované enzymy, které natráví organickou složku kostní hmoty. Nakonec osteoklasty zničí kolagen a pohltí (fagocytují) odumřelé osteocyty. Obrázek: Čtyři typy kostních buněk: osteoprogenitorové buňky, osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také osteo-, kostní buňky.

Osteocyty jsou jedním ze čtyř typů kostních buněk. Osteocyty produkují kolagen a další látky, které tvoří extracelulární matrix kosti. Osteocyty jsou obklopeny kostní tkání (na rozdíl od osteoblastů a osteoklastů, které se vyskytují na povrchu kosti). Obrázek: Čtyři typy kostních buněk: osteoprogenitorové buňky, osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také osteo-, -cyt, kostní buňky.

Osteoporóza je onemocnění kostí, které se vyznačuje snížením hustoty, kvality a pevnosti kostí. Lidé s osteoporózou proto mají zvýšené riziko vzniku zlomenin. S přibývajícím věkem se hustota kostní hmoty snižuje u každého člověka. U lidí s osteoporózou však hustota kostí klesá více, než je normální. Osteoporóze je možné předcházet zejména cílenou pohybovou aktivitou, vyváženou stravou a nekuřáctvím. Existují různé příčiny vzniku osteoporózy. Jednou z nich jsou hormonální změny. Důležité je včasné rozpoznání osteoporózy: časnou diagnostikou a cílenou léčbou lze zabránit progresi (dalšímu zhoršování) tohoto onemocnění. Osteoporóza se ve většině případů vyskytuje ve vyšším věku a výrazně častěji u žen než u mužů: podle některých odhadů se přibližně 80 % všech případů osteoporózy vyskytuje u žen po menopauze. Odvozené přídavné jméno je osteoporotický. Obrázek: Držení těla u zdravé ženy (vlevo) a u ženy s pokročilou osteoporózou (vpravo). V tmavších kulatých výřezech je schematicky znázorněna vnitřní struktura zdravé kosti (vlevo) a oslabené kosti (vpravo). (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI:10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=27796967) Viz také osteo-, primární osteoporóza, sekundární osteoporóza, osteopenie.

Osteonekróza doslova znamená „odumření kosti“. Nastává v případech, kdy je na příliš dlouhou dobu přerušeno krevní zásobení kostní tkáně. Osteonekróza se nejčastěji vyskytuje v kyčelních, kolenních, ramenních a hlezenních kloubech. Může být způsobena dlouhodobým užíváním kortikosteroidů, nadměrnou konzumací alkoholu, úrazy kloubů a některými onemocněními, jako jsou zhoubné nádory či artritida. Osteonekróza se někdy může objevit v důsledku protinádorové léčby, která zahrnovala metotrexát, bisfosfonáty nebo kortikosteroidy. Viz také osteo-, nekróza, osteonekróza čelisti.

Osteonekróza čelisti neboli ONJ (zkratka pochází z anglického názvu osteonecrosis of the jaw) je poměrně vzácná, ale závažná komplikace, při níž odumírá část kostních buněk v čelisti i dáseň nad touto oblastí. Navenek se to projeví zejména tím, že odumřelý úsek čelisti zůstane v ústní dutině obnažený. ONJ se vyskytuje především u onkologických pacientů, kteří jsou léčeni bisfosfonáty nebo denosumabem (tyto léky se používají buď k léčbě osteoporózý, nebo při postižení kostí metastázami nebo mnohočetným myelomem). Osteonekróza čelisti vzniká většinou jako nehojící se rána, obvykle po vytržení zubu. Léčba spočívá v odstranění odumřelé části kosti. Obrázek: Pacient dlouhodobě léčený bisfosfonáty ukazuje místo s osteonekrózou dolní čelisti (žlutavě zbarvené ložisko s odkrytou kostí čelisti) po vytržení zubů. Zdroj: Samuel Vokurka: Průvodce postižením dutiny ústní při onkologické léčbě (2. aktualizované vydání). Plzeň, 2021. ISBN: 978-80-905986-3-8 (odkaz vede na PDF soubor na webu mukozitida.cz, 4.6 MB) Viz také osteonekróza, čelist.

Osteoartróza kolenního kloubu je jiný název pro gonartrózu. Viz také osteoartróza, kolenní kloub.

Osteoartróza kyčelního kloubu je jiný název pro koxartrózu. Viz také osteoartróza, kyčelní kloub.

Osteoporotická zlomenina je zlomenina, která vznikla v souvislosti s osteoporózou. Kosti u člověka s osteoporózou jsou mnohem „řidší“ než u zdravých lidí. U osteoporotické kosti pak mnohdy stačí i malé zatížení (které by zdravou kost nijak neohrozilo), aby došlo ke zlomenině: například zvednutí těžké tašky, podepření se rukou, prudký pohyb, záchvat kašle nebo lehké zakopnutí. Lékaři v takových případech hovoří o osteoporotických zlomeninách. Zlomeniny způsobené osteoporózou nejčastěji postihují obratle, krček stehenní kosti, pánevní kost, pažní kost a zápěstí. Zejména osteoporotické změny na obratlích mohou v dlouhodobém horizontu vést ke vzniku „vdovského hrbu“ (patologické kyfózy) a tím ke snížení tělesné výšky. Výsledné změny v držení těla pak obvykle způsobují zatuhnutí svalstva, přetěžování kloubních pouzder, silné tlakové zatížení malých meziobratlových kloubů a poranění okostice, chronickou bolest a omezení pohyblivosti. Viz také osteoporóza, zlomenina.