Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Ostrůvkové buňky jsou buňky uvnitř slinivky břišní, které produkují některé hormony (např. inzulin a glukagon), jež jsou vylučovány do krevního oběhu. Většina z těchto hormonů ovlivňuje metabolismus sacharidů (např. pomáhají regulovat hladinu glukózy v krvi). Mezi ostrůvkové buňky se řadí tzv. A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky. Viz také buňka, Langerhansovy ostrůvky.

Langerhansovy ostrůvky jsou nepravidelně tvarované „ostrůvky“ buněk uvnitř slinivky břišní, které společně plní funkci endokrinních žláz. Pojmenovány jsou po německém lékaři Paulu Langerhansovi, který je poprvé popsal v roce 1869. Normální lidská slinivka obsahuje přibližně milion Langerhansových ostrůvků. V těchto ostrůvcích se nalézá několik různých typů tzv. ostrůvkových buněk (konkrétně A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky), které produkují hormony. Většina z těchto hormonů ovlivňuje metabolismus sacharidů. Obrázek: Vnitřní struktura slinivky břišní – schematický nákres. Ve výřezu vpravo jsou znázorněny jak exokrinní buňky slinivky břišní (acinární a duktální buňky), tak endokrinní buňky v Langerhansových ostrůvcích – tzv. ostrůvkové buňky (A-buňky, B-buňky, D-buňky a PP-buňky). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také slinivka břišní, ostrůvkové buňky.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.

Tukové buňky je jiný název pro adipocyty. Viz také tuky (lipidy), buňka.

Gliové buňky je jiný název pro neuroglie. Viz také buňka.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Chuťové buňky jsou specializovaným typem receptorových buněk, které se nacházejí v chuťových pohárcích. Prostřednictvím chuťových buněk dokážeme rozlišovat pět hlavních chutí: slanou, kyselou, hořkou, sladkou a umami (chuť vývarů a vařeného masa). Viz také chuť, buňka, chuťové pohárky, jazykové papily.

Buňky pojivové tkáně společně s extracelulární matrix (mezibuněčnou hmotou) tvoří pojivovou tkáň. Buňky pojivové tkáně přitom hrají klíčovou roli v tvorbě extracelulární matrix. Protože však existují různé typy pojivové tkáně, jsou jejich buňky silně specializovány. Rozlišujeme tak: vazivové buňky, chondrocyty, kostní buňky, krevní buňky. Viz také buňka, pojivová tkáň.