Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nociceptivní bolest je bolest, která vzniká podrážděním nociceptorů, tj. receptorů pro bolest. Nociceptivní bolest může člověk dobře lokalizovat (tedy popsat, kde přesně se nechází) a v závislosti na příčině ji vnímá jako bodavou, pálivou nebo pulzující. Viz také nocicepce, bolest, nociceptory, neuropatická bolest.

Psychická bolest je jiný název pro duševní bolest. Viz také psychický.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Viz podrážděné oko.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.

Multimodální léčba bolesti se používá k úlevě od chronické bolesti. K úspěšnému zmírnění chronické bolesti je často nutné použít několik léčebných metod současně, neboť samotné užívání léků proti bolesti (odborně analgetik) většinou nestačí. Proto lékař většinou doporučí i nemedikamentózní metody – například pohybovou aktivitu, relaxační metody, fyzioterapii, psychoterapii, případně speciální školení a semináře. Pacientovi se v takovém případě věnují odborníci z různých oborů: kromě lékaře například i fyzioterapeut či psycholog. Viz také multimodální, léčba bolesti.

Léčba bolesti je souhrn veškerých léčebných opatření, která jsou zaměřena na odstranění (nebo alespoň výrazné zmírnění) bolesti, ať už akutní nebo chronické. Při léčbě bolesti se uplatňují různé medikamentózní a nemedikamentózní metody, často i jejich kombinace. Odborníci doporučují léčit akutní bolest co možná nejdříve pomocí analgetik (léků proti bolesti). V mnoha případech tak lze zabránit jejímu přechodu do chronické formy. Léčba chronické bolesti může být někdy obtížná. Ne vždy je možné dosáhnout úplného vyléčení bolesti. V případě chronické bolesti odborníci někdy doporučují multimodální léčbu. V mnoha případech lze chronickou bolest zmírnit natolik, že člověk může normálně fungovat v každodenním životě. Viz také bolest.

Přenesená bolest je bolest, která je vnímána na jiném místě těla než podnět, který ji vyvolává. Je to důsledek sítě senzorických nervů, které zásobují mnoho různých tkání a orgánů. Pokud dojde k poranění v jednom místě sítě, může se stát, že při interpretaci signálu v mozku je bolest vnímána zcela jinde než v místě jejího skutečného původu. Například bolest v oblasti pravého ramene může pocházet z onemocnění žlučníku apod. (viz obrázek níže). Přenesená bolest často vychází právě z vnitřních orgánů – pak bývá vnímána spíše jako tupá, hluboko uložená nebo křečovitá. Obrázek: Přenesená bolest – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také bolest.

Fantomová bolest je bolest vnímaná v části těla, která již neexistuje. K tomu může dojít například po amputaci končetiny. Lidé trpící fantomovou bolestí tuto bolest popisují nejčastěji jako pálivou, brnící, svědivou nebo tlakovou. Fantomová bolest se řadí mezi tzv. neuropatické bolesti. Viz také bolest.

Bolest na hrudi je příznak vyžadující pozornost. Bolest na hrudi může provázet zánět dýchacích cest, může být svalového původu, může být přenesena z páteře, může být zaměněna s pálením žáhy nebo mít kožní původ. Obavu vyvolává zejména bolest srdečního původu při akutním infarktu myokardu. Obvykle se objeví při nebo po zátěži (může se objevit i v klidu), je ostrá, pálivá nebo svíravá a má tendenci se šířit do levého ramene, paže nebo do zubů, zad, event. do břicha. Může být provázena pocením, úzkostí a pocitem dechové nedostatečnosti. Bolest na hrudi a dušnost vyvolá i akutní plicní embolie. Bolest podezřelá z koronárního původu je důvodem pro okamžité zavolání rychlé záchranné pomoci. Viz také bolest.