Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Myeloidní progenitorové buňky jsou buňky, ze kterých v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají (viz levá část obrázku níže): krevní destičky (trombocyty), červené krvinky (erytrocyty), několik typů bílých krvinek – konkrétně granulocyty (ty se dále dělí na bazofily, neutrofily, eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také myeloidní, progenitorové buňky, buňky myeloidní linie.

Progenitorová buňka je obecné označení pro jakoukoli buňku, která má schopnost dělení a diferenciace. Progenitorové buňky vznikají tzv. asymetrickým* dělením multipotentních kmenových buněk. Konkrétními příklady progenitorových buněk jsou: myeloidní progenitorové buňky a lymfoidní progenitorové buňky – vznikají v rámci hematopoézy (viz obrázek níže), osteoprogenitorové buňky – prekurzory specializovanějších kostních buněk. * Terminologická poznámka: Výraz „asymetrické dělení“ v tomto kontextu znamená, že daná kmenová buňka se rozdělí na dvě nestejné buňky: jednu kmenovou a jednu progenitorovou (jak je znázorněno na obrázku níže). Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka.

Lymfoidní progenitorové buňky jsou buňky, ze kterých v rámci krvetvorby (hematopoézy) vzniká několik typů bílých krvinek, konkrétně NK buňky, T-lymfocyty a B-lymfocyty (viz pravá část obrázku níže). Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také lymfoidní, progenitorové buňky, buňky lymfoidní linie.

Buňky myeloidní linie jsou všechny buňky, které v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají z tzv. myeloidních progenitorových buněk (viz levá část obrázku níže). Mezi buňky meyloidní linie se proto řadí megakaryocyty (z těch pak vznikají krevní destičky), erytrocyty (červené krvinky), granulocyty (tj. bazofily, neutrofily a eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, myeloidní, myeloidní progenitorové buňky.

Myeloidní znamená „týkající se kostní dřeně“ nebo „podobající se kostní dřeni“. Tento výraz může označovat také určité typy krvetvorných buněk, které se nacházejí v kostní dřeni (tzv. myeloidní progenitorové buňky). Viz také myel(o)-.

Akutní myeloidní leukemie neboli AML (zkratka pochází z anglického názvu acute myeloid leukaemia) je rychle se rozvíjející nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek). Pokud není včas zahájena léčba, AML se obvykle rychle zhoršuje. Onemocnění se může rozšířit mimo krev do dalších částí těla – včetně lymfatických uzlin, sleziny, jater, centrálního nervového systému (mozku a míchy), kůže, dásní a varlat. Akutní myeloidní leukemie se nejčastěji vyskytuje u starších dospělých. Viz také akutní, myeloidní, leukemie, akutní leukemie.

Chronická myeloidní leukemie neboli CML (zkratka pochází z anglického názvu chronic myeloid leukaemia) je indolentní (pomalu se rozvíjející) nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek). Chronická myeloidní leukemie se může časem zhoršovat, protože podíl myeloblastů v krvi a v kostní dřeni se neustále zvyšuje. To může způsobit horečku, únavu, zvýšenou krvácivost, anemii, zvýšenou náchylnost k infekcím, zvětšení sleziny (tzv. splenomegalii), bolest kostí a některé další příznaky. Většina pacientů s chronickou myeloidní leukemií má chromozomální abnormalitu označovanou jako filadelfský chromozom: ta se vyznačuje tím, že části chromozomů 9 a 22 se oddělily a vzájemně si vyměnily místa (tomuto procesu se odborně říká translokace). Chronická myeloidní leukemie se obvykle vyskytuje u starších dospělých. Viz také chronický, myeloidní, leukemie, chronická leukemie, chronická fáze, akcelerovaná fáze, blastická fáze, blastická krize.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.