Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Myeloidní znamená „týkající se kostní dřeně“ nebo „podobající se kostní dřeni“. Tento výraz může označovat také určité typy krvetvorných buněk, které se nacházejí v kostní dřeni (tzv. myeloidní progenitorové buňky). Viz také myel(o)-.

Myeloidní progenitorové buňky jsou buňky, ze kterých v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají (viz levá část obrázku níže): krevní destičky (trombocyty), červené krvinky (erytrocyty), několik typů bílých krvinek – konkrétně granulocyty (ty se dále dělí na bazofily, neutrofily, eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také myeloidní, progenitorové buňky, buňky myeloidní linie.

Buňky myeloidní linie jsou všechny buňky, které v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají z tzv. myeloidních progenitorových buněk (viz levá část obrázku níže). Mezi buňky meyloidní linie se proto řadí megakaryocyty (z těch pak vznikají krevní destičky), erytrocyty (červené krvinky), granulocyty (tj. bazofily, neutrofily a eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, myeloidní, myeloidní progenitorové buňky.

Akutní myeloidní leukemie neboli AML (zkratka pochází z anglického názvu acute myeloid leukaemia) je rychle se rozvíjející nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek). Pokud není včas zahájena léčba, AML se obvykle rychle zhoršuje. Onemocnění se může rozšířit mimo krev do dalších částí těla – včetně lymfatických uzlin, sleziny, jater, centrálního nervového systému (mozku a míchy), kůže, dásní a varlat. Akutní myeloidní leukemie se nejčastěji vyskytuje u starších dospělých. Viz také akutní, myeloidní, leukemie, akutní leukemie.

Chronická myeloidní leukemie neboli CML (zkratka pochází z anglického názvu chronic myeloid leukaemia) je indolentní (pomalu se rozvíjející) nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek). Chronická myeloidní leukemie se může časem zhoršovat, protože podíl myeloblastů v krvi a v kostní dřeni se neustále zvyšuje. To může způsobit horečku, únavu, zvýšenou krvácivost, anemii, zvýšenou náchylnost k infekcím, zvětšení sleziny (tzv. splenomegalii), bolest kostí a některé další příznaky. Většina pacientů s chronickou myeloidní leukemií má chromozomální abnormalitu označovanou jako filadelfský chromozom: ta se vyznačuje tím, že části chromozomů 9 a 22 se oddělily a vzájemně si vyměnily místa (tomuto procesu se odborně říká translokace). Chronická myeloidní leukemie se obvykle vyskytuje u starších dospělých. Viz také chronický, myeloidní, leukemie, chronická leukemie, chronická fáze, akcelerovaná fáze, blastická fáze, blastická krize.