Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Melanocyty stimulující hormon, melanotropin neboli MSH (zkratka pochází z anglického názvu melanocyte-stimulating hormone) je souhrnné označení pro skupinu peptidových hormonů, které vznikají především v hypofýze (přesněji řečeno v adenohypofýze), ale částečně i v kůži a v hypothalamu. Produkce MSH v kůži i v hypofýze se zvyšuje, je-li tělo vystaveno ultrafialovému záření. Jak již z jeho názvu vyplývá, MSH stimuluje („povzbuzuje“) specializované kožní buňky, tzv. melanocyty, k tvorbě pigmentu (barviva) zvaného melanin. Množství melaninu pak ovlivňuje barvu kůže, vlasů i očí. MSH je sice pojmenován podle svého stimulačního účinku na pigmentové buňky, ale působí i jinde v těle. MSH vznikající v hypotalamu může potlačovat chuť k jídlu tím, že působí na určité receptory v hypotalamu. Tento účinek je zesílen leptinem, tj. hormonem uvolňovaným z tukových buněk. MSH má kromě toho protizánětlivé účinky, může ovlivňovat uvolňování hormonu aldosteronu, který řídí rovnováhu soli a vody v těle, a ovlivňuje také sexuální chování. Viz také melanocyty, stimulace, hormony.

Melanocyty jsou pigmentové buňky, které se nacházejí především v pokožce, konkrétně v její bazální vrstvě. Melanocyty při expozici (vystavení) slunečnímu záření produkují melanin (tmavý pigment). Melanin chrání kůži před nebezpečným UV zářením a způsobuje zhnědnutí kůže. Melanocyty mají charakteristické výběžky, jejichž pomocí dopravují melanin do keratinocytů (nejhojněji zastoupených buněk v pokožce). Kromě pokožky se melanocyty vyskytují i v některých dalších místech lidského těla (např. v oku, přesněji řečeno v živnatce). Obrázek: Pigmentace kůže – schematický nákres. Barva kůže závisí na množství melaninu – pigmentu, který je produkován melanocyty v bazální vrstvě pokožky, a který se nakonec dostává do keratinocytů. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také -cyt.

Hormonální terapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Hormonoterapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Poruchy hormonální rovnováhy je jiný název pro hormonální poruchy. Viz také porucha, hormony.

Estrogenní hormony je jiný název pro estrogeny. Viz také hormony.

Hormonální antikoncepce je jakákoli metoda antikoncepce, která působí na endokrinní systém. Téměř všechny metody hormonální antikoncepce jsou založeny na působení steroidních hormonů. Hormonální antikoncepce je vysoce účinná: je-li užívána podle předepsaného schématu, zabrání otěhotnění ve více než 99 % případů. Hormonální antikoncepce však má i některá rizika, není tedy vhodná pro všechny ženy. S výběrem nejvhodnějšího typu antikoncepce pomůže každé ženě její ošetřující gynekolog. Viz také hormony.

Systémová hormonální léčba je hormonální léčba, která je podávána (a proto i působí) systémově. Například ke zmírnění klimakterických potíží může lékař ženě předepsat hormonální substituční léčbu ve formě tablet, z nichž se pak účinné látky dostanou skrze trávicí trakt do krve a následně do celého těla. Opakem systémové hormonální léčby je lokální hormonální léčba. Viz také systémová terapie, hormony.

„Hormony štěstí“ je lidové označení pro skupinu hormonů a neurotransmiterů, které u lidí vyvolávají pocity potěšení, blaha, štěstí, lásky apod. Řadí se mezi ně serotonin, dopamin, oxytocin a endorfiny. Viz také hormony.

Hormonální léčba zhoubných nádorů je hormonální léčba, která může být za určitých okolností užívána u onkologických pacientů. Hormonální léčba ovlivňuje endokrinní systém prostřednictvím podávání buď konkrétních hormonů (zejména ze skupiny steroidních hormonů), nebo léků, které ovlivňují produkci hormonů v organismu. Steroidní hormony významně ovlivňují genovou expresi v některých nádorových buňkách; změna hladiny nebo aktivity určitých hormonů proto může způsobit, že některé typy zhoubných nádorů přestanou růst, nebo dokonce zaniknou. Za hormonální terapii lze považovat i chirurgické odstranění endokrinních žláz (např. varlat u mužů nebo vaječníků u žen). Viz také hormonální léčba, zhoubný nádor.