Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze je onemocnění, při kterém je tlak krve proudící tepnami v těle vyšší, než by měl být (konkrétně systolický krevní tlak ≥ 140 mmHg a/nebo diastolický krevní tlak ≥ 90 mmHg). Velmi zjednodušeně můžeme tlak krve v tepnách přirovnat k tlaku vzduchu v pneumatice: pokud je krevní tlak příliš vysoký, může dojít k poškození tepen a orgánů v těle. Podobně jako u pneumatiky může náhlý prudký nárůst krevního tlaku mít katastrofické následky. Stejně tak, pokud tlak zůstává příliš dlouho vyšší, než je optimální hodnota, může dojít k předčasnému opotřebení a selhání. Vysoký krevní tlak nejhůře dopadá na srdce, ledviny, oči a mozek. Kromě toho je rizikovým faktorem pro infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, selhání ledvin, krvácení do sítnice a aterosklerózu (kornatění tepen).
Podle naměřených hodnot krevního tlaku rozlišují lékaři tři stupně závažnosti hypertenze (viz tabulka níže, poslední tři řádky). O vysoký krevní tlak se nicméně vždy jedná při hodnotách 140/90 mmHg. Pro zdraví je optimální, když krevní tlak nepřesahuje hodnoty 120/80 mmHg.
Tabulka 1: Klasifikace krevního tlaku
Kategorie krevního tlaku
Systolický (mmHg)
Diastolický (mmHg)
Normální
120–129 a/nebo
80–84
Vysoký normální (mezní)
130–139 a/nebo
85–89
Mírná hypertenze
140–159 a/nebo
90–99
Středně závažná hypertenze
160–179 a/nebo
100–109
Velmi závažná hypertenze
≥ 180 a/nebo
≥ 110
Viz také krevní tlak, hypertenze, nízký krevní tlak.