Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kožní maz (lat. sebum cutaneum) je mastný a polotekutý výměšek (sekret) mazových žláz, jejichž vývody ústí do vlasových folikulů. Kožní maz je tvořen převážně směsí lipidů, ale obsahuje i keratin a zbytky rozpadajících se buněk. Funkcí kožního mazu je promašťovat a změkčovat pokožku, a tím předcházet jejímu nadměrnému vysychání a praskání. Viz také kůže, mazové žlázy.

Ušní maz (lat. cerumen) je měkký, hnědožlutý, voskovitý výměšek (sekret) žláz, které se nacházejí v zevním zvukovodu. Skládá se jednak z odloupaných šupinek pokožky, jednak z nažloutlého sekretu, který je produkován mazovými žlázami a vlasovými folikuly. Ušní maz slouží: jako ochranná vrstvička pro citlivou kůži zevního zvukovodu, k „samočištění“ ucha: obalí totiž nečistoty a prachové částice, které do zevního zvukovodu proniknou, a takto „namazané“ nečistoty jsou pak pomocí chloupků postupně přesunovány směrem k ušnímu boltci, odkud nakonec vypadnou z ucha ven. Zvýšená tvorba ušního mazu nebo nesprávné čištění uší (např. vatovými tyčinkami) může vést k vytvoření mazové zátky, která zevní zvukovod nejen ucpe, ale může také způsobit bolestivý pocit tlaku na ušní bubínek nebo i dočasnou nedoslýchavost. Mazovou zátku by vždy měl odstraňovat lékař – specialista na otorinolaryngologii (ORL); pokusy o vyčištění ušního mazu svépomocí totiž obvykle situaci ještě zhorší, neboť ušní maz je při nich zatlačen ještě více dovnitř zevního zvukovodu. Odvozené přídavné jméno je ceruminální, popř. ceruminózní. Viz také ucho, zevní ucho.

Mazové žlázy (lat. glandulae sebaceae) jsou exokrinní žlázy, které se nacházejí na celém těle kromě dlaní a plosek chodidel. Skládají se z několika alveolů (váčků), které ústí do jednoho vývodu. Mazové žlázy vylučují kožní maz, který obsahuje velké množství mastných kyselin. Kožní maz dodává vlasům lesk a pokožce pružnost. Hlavní funkcí kožního mazu je promašťovat a změkčovat pokožku, a tím předcházet jejímu nadměrnému vysychání a praskání. Pokud je produkce kožního mazu snížena, pokožka i vlasy jsou suché. Obzvláště aktivní jsou mazové žlázy v obličeji. Pokud jsou však mazové žlázy aktivní až příliš, označují lékaři tento stav jako seborea, a může to vést až ke vzniku akné. Podobně jako apokrinní žlázy jsou i mazové žlázy řízeny hormonálně – jinými slovy, začínají fungovat až v pubertě). Mazové žlázy se řadí mezi tzv. kožní adnexa. Obrázek: Mazové žlázy. Na schematickém nákresu (levá část obrázku) je kromě mazové žlázy (nažloutlá barva) znázorněn i vlasový folikul (béžová barva, stejně jako pokožka) a chlup, který z něj vyrůstá (tmavohnědá barva). Na fotografii ze světelného mikroskopu (pravá část obrázku) jsou tyto anatomické struktury znázorněny také, jen jsou jinak zbarveny. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také kožní maz, žlázy.

Kožní štěp je část kůže, kterou chirurg používá při plastické operaci. Kožní štěp je při takové operaci transplantován na potřebné místo na těle pacienta. Viz také kůže, štěp, transplantace.

Kožní prick test je jiný název pro prick test. Viz také kůže.

Kožní lékařství je jiný název pro dermatologii. Viz také kůže, lékařství.

Kožně-slizniční leishmanióza je jiný název pro mukokutánní leishmaniózu.

Kožní adnexa (lat. adnexa cutis) jsou specializované struktury, které jsou součástí kožního systému. U člověka se mezi kožní adnexa řadí vlasy a chlupy (společně s vlasovými folikuly), nehty, mazové žlázy, potní žlázy, apokrinní žlázy a mléčné žlázy. Viz také kůže.

Kožní mikrobiota (někdy též „kožní mikrobiom“) neboli kožní mikroflóra je souhrnné označení pro mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují na povrchu lidské kůže. Kožní mikrobiota je součástí lidské mikrobioty. Viz také kůže, mikrobiota, lidská mikrobiota.

Kožní léze je obecné označení pro téměř jakékoli poškození kůže či jinou změnu na kůži. Kožní léze mohou být způsobeny různými kožními onemocněními, ale také úrazy, působením fyzikálních faktorů (například horka či naopak chladu) apod. Viz také kůže, léze.