Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kornatění tepen je lidové označení pro aterosklerózu.

Kořen penisu (lat. radix penis) je skrytá část penisu, která se připojuje ke spodním okrajům stydkých kostí a spony stydké. Viz také kořen, penis.

Kořenový kanálek (lat. canalis radicis dentis) je zúžená část dřeňové dutiny uvnitř zubu. Kořenový kanálek vyúsťuje na hrotu kořene zubu drobným otvůrkem, kterým do zubní dřeně vstupují krevní cévy a nervy. Ke každému kořeni zubu vede jeden kořenový kanálek (má-li zub více kořenů, má tedy i více kořenových kanálků). Viz také kořen, ošetření kořenových kanálků.

Kořen zubu (lat. radix dentis) je uložen skrytě v horní nebo dolní čelisti a je zakončen hrotem. Počet kořenů se u zubů liší. Stoličky mají například více kořenů (až tři), zatímco řezáky nebo špičáky mají pouze jeden kořen. Viz také kořen, zuby.

Ošetření kořenových kanálků neboli endodontické ošetření v je postup používaný v zubním lékařství, kdy lékař provádí odstranění nevyléčitelně nemocné, zanícené, poraněné nebo již mrtvé zubní dřeně. Cílem je zabránit hnisání a následně tvorbě abscesu na špičce kořene zubu, což může snadno vést ke zničení kosti, v níž je zub uchycen. Nejčastějšími příčinami poškození nebo odumírání zubní dřeně jsou odštípnutí nebo jiné zranění zubu či hluboký zubní kaz. Viz také kořenový kanálek, endodoncie, reendodoncie.

Resekce kořenového hrotu je chirurgický zákrok, při kterém se odstraní špička kořene zubu, kterému již byl neúspěšně (nebo jen s částečným úspěchem) ošetřen kořenový kanálek a okolní zanícená oblast. Dříve bylo toto ošetření považováno za poslední možnost záchrany zubu, pokud se nepodaří dokonale vyčistit kořenové kanálky; dnes je do značné míry nahrazeno reendodoncií, zatímco resekce kořenového hrotu se provádí jen ve výjimečných případech. Viz také resekce, kořen.

Nervový kořen (lat. radix nervi) je označení pro nervová vlákna (axony), která v určitém úseku buď vstupují do míchy nebo z ní vystupují – a spojují se do míšního nervu. Každý úsek míchy má na pravé i levé straně dva nervové kořeny (přední a zadní), které se již v páteřním kanálu na každé straně spojují do jednoho míšního nervu a poté páteřní kanál opouštějí přes meziobratlové otvory. Obrázek: Zjednodušené schéma periferního nervového systému v oblasti míšních nervů. Nervové kořeny jsou v popiscích vyznačeny tučně. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nervy, kořen, míšní nervy.

Kořen (lat. radix) v souvislosti s lékařstvím označuje „kořenovitou“ (ukotvující) část různých anatomických struktur. Příklady: kořen zubu – ukotvující část zubu, kořen jazyka – zadní část jazyka, která je obrácená dozadu do hltanu, nervový kořen – označení pro nervová vlákna (axony), která v určitém úseku buď vstupují do míchy nebo z ní vystupují – a spojují se do míšního nervu, kořen penisu – ukotvující část penisu, apod. Odvozené přídavné jméno je kořenový (česky) nebo radikulární (z latiny). Viz také radikul(o)- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kořen.