Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Klíšťata (lat. Ixodida) jsou parazité, kteří se živí krví svého hostitele (zejména savců a ptáků, někdy také plazů a obojživelníků). Velmi rozšířeným druhem, který se zcela běžně vyskytuje ve střední Evropě (včetně České republiky), je klíště obecné (lat. Ixodes ricinus). Klíšťata přenášejí celou řadu infekčních onemocnění, z nichž nejznámější jsou klíšťová encefalitida a lymeská borrelióza. Kromě toho však mohou přenášet i babesiózu, bartonelózu, lidskou granulocytární anaplazmózu, rickettsiózu či tularemii. Odvozené přídavné jméno je klíšťový. Viz také parazit a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz klíště, klíšťový apod.

Virus klíšťové encefalitidy neboli TBEV (zkratka pochází z anglického názvu tick-borne encephalitis virus) je RNA virus, který způsobuje klíšťovou encefalitidu. Virus klíšťové encefalitidy se řadí mezi arboviry. TBEV se nejčastěji přenáší přisátím klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které je tímto virem infikováno. Virus klíšťové encefalitidy mohou přenést všechna vývojová stadia klíštěte (larva, nymfa i dospělec). Dále je možný přenos při odstraňování klíštěte (pokud člověk nepoužívá ochranné pomůcky). TBEV se může přenášet i pitím nepasterizovaného mléka (ovčího, kozího i kravského) a konzumací nepasterizovaných sýrů nebo jiných výrobků z tepelně nezpracovaného mléka, které může obsahovat tento virus. Nakažená zvířata (ovce, kozy) mají virus v krvi několik dní – a v té době se virus dostává i do jejich mléka. Možný je i přenos transfuzí a transplantovanými orgány ve viremické fázi (tedy v době, kdy virus se nachází v krvi dárce). Viz také viry, klíšťová encefalitida.

Klíšťová encefalitida je onemocnění vyvolané virem klíšťové encefalitidy. Onemocnění má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září. Proti klíšťové encefalitidě se lze nechat naočkovat. Průběh klíšťové encefalitidy je obvykle dvoufázový: V první fázi trvající 2 až 7 dní, kdy se virus nachází v krvi, má nemoc chřipkovitý charakter, projevuje se zvýšenou tělesnou teplotou, únavou, slabostí, bolestmi kloubů a svalů a bolestmi hlavy. První fáze klíšťové encefalitidy může někdy chybět, tzn. u části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky. Poté následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému. Typické onemocnění probíhá jako virový zánět mozkových blan (serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek anebo jako zánět mozku (encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace, dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy (encefalomyelitida) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, tato forma často končí smrtelně. Smrtnost klíšťové encefalitidy je v ČR je pod 1%. Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě (až několik měsíců) vyřazuje člověka z běžného života, (absence ve škole, v práci, ve společenském životě). Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje. Viz také klíšťata, encefalitida, virus klíšťové encefalitidy.

Klíštěnky (lat. Babesia) jsou rodem parazitických prvoků, které u člověka mohou vyvolávat babesiózu. Existují desítky druhů klíštěnek; konkrétními příklady jsou Babesia divergens a Babesia microti. Infekci na člověka obvykle přenášejí klíšťata rodu Ixodes, tedy i klíště obecné (lat. Ixodes ricinus), které se běžně vyskytuje v České republice. Viz také klíšťata, babesióza, parazitičtí prvoci.