Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Dlaždicobuněčný karcinom jícnu je jiný název pro spinocelulární karcinom jícnu. Viz také dlaždicové buňky, karcinom, jícen.

Karcinom jícnu je odborný název pro rakovinu jícnu. Tento zhoubný nádor se mnohem častěji vyskytuje u mužů než u žen. Rozlišujeme dvě hlavní formy karcinomu jícnu: spinocelulární karcinom a adenokarcinom. Obrázek: Zjednodušené schéma pěti „hlavních“ klinických stadií karcinomu jícnu. TNM klasifikace rozlišuje stadia podrobněji. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také karcinom, jícen.

Spinocelulární karcinom jícnu neboli dlaždicobuněčný karcinom jícnu je zhoubný nádor jícnu, který začíná v tzv. dlaždicových buňkách. Tyto buňky se nacházejí v epitelové tkáni v různých místech těla, včetně vnitřního povrchu (sliznice) jícnu. Spinocelulární karcinomy se mohou vyskytovat podél celého jícnu, obvykle se však nacházejí v horní nebo střední třetině jícnu. Na jejich vzniku se může podílet kouření a nadměrná konzumace alkoholu. Viz také spinocelulární karcinom, jícen.

Adenokarcinom jícnu je zhoubný nádor jícnu, který začíná v žlázových buňkách jícnu – tedy v buňkách, které vytvářejí hlen. Adenokarcinomy se často vyskytují v dolní třetině jícnu, a ve většině případů vznikají v důsledku dlouholeté refluxní choroby jícnu (ta se může projevovat mimo jiné „pálením žáhy“). Normální buňky sliznice jícnu (tedy dlaždicový epitel) se vlivem zpětného toku žaludečního obsahu přemění na žlázové buňky: odborníci to označují jako Barrettův jícen. Z Barrettova jícnu časem může vzniknout adenokarcinom jícnu. Obrázek: Snímek z endoskopického vyšetření pacienta s adenokarcinomem jícnu v místě gastroezofageální junkce. Zveřejněno se souhlasem pacienta. (Zdroj: By Samir - https://en.wikipedia.org/wiki/Image:Esophageal_adenoca.jpg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2587715) Viz také adenokarcinom, jícen.

Zánět jícnu neboli ezofagitida může mít celou řadu příčin. Nejčastěji vzniká v důsledku gastroezofageálního refluxu, ale relativně často bývá i infekčního původu. Příčinu může stanovit po důkladném vyšetření pouze lékař, který následně navrhne i nejvhodnější léčbu. Viz také zánět, jícen.

Barrettův jícen je stav, kdy buňky vystýlající spodní část jícnu jsou změněné nebo nahrazené abnormálními buňkami, což časem může vést ke vzniku rakoviny jícnu. Barretův jícen může vzniknout například v důsledku dlouhodobě existujícího gastroezofageálního refluxu, tedy zpětného toku žaludečního obsahu; kyselá žaludeční šťáva jícen dráždí a může jej poškozovat. Barrettův jícen je považován za prekancerózu („předrakovinný stav“), ze které se časem může vyvinout adenokarcinom jícnu. Viz také jícen.

Jícnové varixy jsou křečové žíly, které se vyskytují nejčastěji v dolní části jícnu, například u pacientů s jaterní cirhózou. Jícnové varixy mohou být poměrně velké; pokud prasknou, jedná se o život ohrožující stav. Viz také jícen, křečové žíly (varixy).

Rakovina jícnu je lidové označení pro karcinom jícnu. Viz také rakovina, jícen.

Achalázie jícnu je poměrně zřídka se vyskytující onemocnění, při němž se během jídla „nedokáže uvolnit“ dolní jícnový svěrač – tedy prstenec hladké svaloviny mezi jícnem a žaludkem. Důsledkem je, že rozžvýkaná potrava uvízne v dolní části jícnu a nemůže se dostat do žaludku. Tato porucha polykání se projevuje například bolestí a tlakem za hrudní kostí při jídle; člověku někdy pomáhá sousta zapíjet (potrava pak snáze projde do žaludku). Viz také achalázie, jícen.

Dolní jícnový svěrač neboli LES (zkratka pochází z anglického názvu lower esophageal sphincter) je prstenec hladké svaloviny v dolní části jícnu, těsně před žaludkem. Dolní jícnový svěrač není pod vědomou kontrolou. LES uzavírá průchod mezi jícnem a žaludkem, a tím brání žaludeční šťávě i žaludečnímu obsahu, aby pronikaly zpět do jícnu. Pokud tento proces nefunguje správně, žaludeční obsah se vrací zpět (odborníci to označují jako zpětný tok či reflux, v tomto případě gastroezofageální reflux) a příznakem může být pálení žáhy. Viz také jícen, sval svěrač, horní jícnový svěrač.