Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Horní jícnový svěrač neboli UES (zkratka pochází z anglického názvu upper esophageal sphincter) je prstenec kosterní svaloviny v horní části jícnu. Horní jícnový svěrač je pod vědomou kontrolou a uplatňuje se při dýchání, polykání, říhání a zvracení. Viz také jícen, sval svěrač, dolní jícnový svěrač.

Dolní jícnový svěrač neboli LES (zkratka pochází z anglického názvu lower esophageal sphincter) je prstenec hladké svaloviny v dolní části jícnu, těsně před žaludkem. Dolní jícnový svěrač není pod vědomou kontrolou. LES uzavírá průchod mezi jícnem a žaludkem, a tím brání žaludeční šťávě i žaludečnímu obsahu, aby pronikaly zpět do jícnu. Pokud tento proces nefunguje správně, žaludeční obsah se vrací zpět (odborníci to označují jako zpětný tok či reflux, v tomto případě gastroezofageální reflux) a příznakem může být pálení žáhy. Viz také jícen, sval svěrač, horní jícnový svěrač.

Dlaždicobuněčný karcinom jícnu je jiný název pro spinocelulární karcinom jícnu. Viz také dlaždicové buňky, karcinom, jícen.

Zánět jícnu neboli ezofagitida může mít celou řadu příčin. Nejčastěji vzniká v důsledku gastroezofageálního refluxu, ale relativně často bývá i infekčního původu. Příčinu může stanovit po důkladném vyšetření pouze lékař, který následně navrhne i nejvhodnější léčbu. Viz také zánět, jícen.

Barrettův jícen je stav, kdy buňky vystýlající spodní část jícnu jsou změněné nebo nahrazené abnormálními buňkami, což časem může vést ke vzniku rakoviny jícnu. Barretův jícen může vzniknout například v důsledku dlouhodobě existujícího gastroezofageálního refluxu, tedy zpětného toku žaludečního obsahu; kyselá žaludeční šťáva jícen dráždí a může jej poškozovat. Barrettův jícen je považován za prekancerózu („předrakovinný stav“), ze které se časem může vyvinout adenokarcinom jícnu. Viz také jícen.

Jícnové varixy jsou křečové žíly, které se vyskytují nejčastěji v dolní části jícnu, například u pacientů s jaterní cirhózou. Jícnové varixy mohou být poměrně velké; pokud prasknou, jedná se o život ohrožující stav. Viz také jícen, křečové žíly (varixy).

Rakovina jícnu je lidové označení pro karcinom jícnu. Viz také rakovina, jícen.

Achalázie jícnu je poměrně zřídka se vyskytující onemocnění, při němž se během jídla „nedokáže uvolnit“ dolní jícnový svěrač – tedy prstenec hladké svaloviny mezi jícnem a žaludkem. Důsledkem je, že rozžvýkaná potrava uvízne v dolní části jícnu a nemůže se dostat do žaludku. Tato porucha polykání se projevuje například bolestí a tlakem za hrudní kostí při jídle; člověku někdy pomáhá sousta zapíjet (potrava pak snáze projde do žaludku). Viz také achalázie, jícen.

Adenokarcinom jícnu je zhoubný nádor jícnu, který začíná v žlázových buňkách jícnu – tedy v buňkách, které vytvářejí hlen. Adenokarcinomy se často vyskytují v dolní třetině jícnu, a ve většině případů vznikají v důsledku dlouholeté refluxní choroby jícnu (ta se může projevovat mimo jiné „pálením žáhy“). Normální buňky sliznice jícnu (tedy dlaždicový epitel) se vlivem zpětného toku žaludečního obsahu přemění na žlázové buňky: odborníci to označují jako Barrettův jícen. Z Barrettova jícnu časem může vzniknout adenokarcinom jícnu. Obrázek: Snímek z endoskopického vyšetření pacienta s adenokarcinomem jícnu v místě gastroezofageální junkce. Zveřejněno se souhlasem pacienta. (Zdroj: By Samir - https://en.wikipedia.org/wiki/Image:Esophageal_adenoca.jpg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2587715) Viz také adenokarcinom, jícen.

Jícen neboli ezofagus (lat. oesophagus) je pružná svalová trubice o délce přibližně 25 cm, která je součástí trávicího traktu. Rozmělněná potrava prochází z hltanu skrze jícen do žaludku. Stěnu jícnu tvoří čtyři vrstvy specializované tkáně. Zevnitř směrem ven jsou to: sliznice (tunica mucosa), podslizniční vazivo neboli submukóza (tela submucosa), svalová vrstva, přičemž v horní části jícnu se jedná o příčně pruhovanou svalovinu, zatímco v níže položených částech jícnu je to hladká svalovina, adventicie (tunica adventitia) – pokrývá jícen po téměř celé jeho délce; pouze v nejspodnější části jícnu (pod bránicí) je čtvrtou vrstvou serózní membrána neboli seróza (tunica serosa). U jícnu je obzvláště důležité, aby správně fungoval dolní jícnový svěrač: ten totiž uzavírá průchod mezi jícnem a žaludkem. Pokud tento proces nefunguje správně, žaludeční obsah se vrací zpět (odborníci to označují jako gastroezofageální reflux) a příznakem může být pálení žáhy. Odvozené přídavné jméno je jícnový, resp. ezofageální. Obrázek: Schematické znázornění polohy jícnu (vyznačen červeně) v trávicím traktu. (Zdroj: By Olek Remesz - Own work, CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2599304) Viz také trávicí trakt.