Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Datum minimální trvanlivosti (uvádí se slovy „minimální trvanlivost do...“) na obalu potraviny znamená, že při správném skladování (na které se vztahuje záruka výrobce) lze potravinu uchovávat nejméně do tohoto data. Může však být v perfektním stavu – a tedy vhodná ke konzumaci – i po uplynutí data minimální trvanlivosti. Před konzumací prošlých potravin je však třeba důkladně zkontrolovat jejich stav: zda není přítomen nežádoucí zápach, viditelná plíseň apod. Viz také datum použitelnosti (u potravin).

Datum použitelnosti (uvádí se slovy „spotřebujte do...“) na obalu potraviny znamená, že potravina by měla být spotřebována do tohoto data. Konzumace po tomto datu není ze zdravotního hlediska vhodná. Viz také datum minimální trvanlivosti (u potravin).

Minimálně invazivní je jiný název pro miniinvazivní.

Minimální infekční dávka neboli MID (zkratka pochází z anglického názvu minimum infective dose) je minimální množství choroboplodných zárodků určitého typu, které musí proniknout do těla hostitele, aby mohly vyvolat dané infekční onemocnění. Viz také infekční dávka.

Minimální reziduální onemocnění neboli MRD (zkratka pochází z anglického názvu minimal residual disease) je pojem používaný v onkologii. Jedná se o velmi malý počet nádorových buněk, které zůstávají v těle během protinádorové léčby nebo po ní. MRD lze zjistit pouze pomocí vysoce citlivých laboratorních metod, které dokážou najít jednu nádorovou buňku mezi 100 000 až milionem normálních buněk. Vyšetření na přítomnost MRD může pomoci: naplánovat léčbu, zjistit, jak dobře léčba funguje, zjistit, zda se zhoubný nádor vrátil (recidivoval), stanovit prognózu. Vyšetření na přítomnost MRD se používá především u nádorových onemocnění krve, jako jsou lymfomy či leukemie.

Potravinářská aditiva je jiný název pro potravinářské přídatné látky.

Potravinový provokační test je jeden typ provokačního testu při diagnostice alergií. Jak již jeho název napovídá, používá se při podezření na potravinovou alergii. Pacient nejprve podezřelou potravinu úplně vyřadí z jídelníčku (minimálně na dva týdny), potom její množství podle lékařova doporučení postupně zvyšuje, lékař sleduje reakce na tuto potravinu.

Potravinová intolerance znamená potíž s trávením určitých potravin a je vždy spojená s nějakými nepříjemnými tělesnými příznaky (například nadýmání, bolest břicha, ale i bolest hlavy, únava apod.). Pozor: Potravinová intolerance není totéž co potravinová alergie! Zatímco u intolerance způsobuje nějaká složka potravy „pouze“ výše popsané potíže, potravinová alergie je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky.

Potravinová alergie je přemrštěná reakce imunitního systému na konkrétní potravinu. Alergické reakce na jídlo mohou být různě silné: od mírných přes závažnější až po život ohrožující. Pozor: Potravinová alergie není totéž co potravinová intolerance! Zatímco u intolerance způsobuje nějaká složka potravy „pouze“ nepříjemné tělesné potíže, potravinová alergie je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky. Viz také alergie.

Potravinová pyramida graficky znázorňuje optimální množství jednotlivých skupin potravin, které by člověk měl denně zkonzumovat.