Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Chronická eozinofilní leukemie neboli CEL (zkratka pochází z anglického názvu chronic eosinophilic leukaemia) je onemocnění, při kterém se v kostní dřeni, krvi a dalších tkáních vyskytuje příliš mnoho eozinofilů (typ bílých krvinek). U některých pacientů CEL dlouhá léta nezpůsobuje žádné potíže, u jiných může rychle přejít v akutní leukemii. Chronická eozinofilní leukemie se řadí mezi tzv. myeloproliferativní onemocnění. Viz také chronický, eozinofily, leukemie, chronická leukemie.

Chronická lymfocytární leukemie / lymfom z malých lymfocytů neboli CLL/SLL (zkratka pochází z anglického názvu chronic lymphocytic leukaemia / small lymphocytic lymphoma) je indolentní (pomalu se rozvíjející) nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a v krvi a/nebo v lymfatických uzlinách nachází příliš mnoho nezralých lymfocytů (typ bílých krvinek). Chronická lymfocytární leukemie (CLL) i lymfom z malých lymfocytů (SLL) jsou prakticky stejná onemocnění, jen u CLL se nádorové buňky nacházejí převážně v krvi a kostní dřeni, zatímco u SLL se nádorové buňky nacházejí převážně v lymfatických uzlinách. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto uvádí CLL a SLL jako společnou jednotku CLL/SLL. Viz také chronická lymfocytární leukemie, lymfom z malých lymfocytů.

Chronická lymfocytární leukemie neboli CLL (zkratka pochází z anglického názvu chronic lymphocytic leukaemia) je indolentní (pomalu se rozvíjející) nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho nezralých lymfocytů (typ bílých krvinek). Někdy se v pozdějších stadiích onemocnění nádorové buňky nacházejí i v lymfatických uzlinách; v takovém případě lékaři hovoří o tzv. lymfomu z malých lymfocytů (SLL). Viz také chronický, lymfocytární, leukemie, chronická leukemie, lymfom z malých lymfocytů, CLL/SLL.

Chronická myeloidní leukemie neboli CML (zkratka pochází z anglického názvu chronic myeloid leukaemia) je indolentní (pomalu se rozvíjející) nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek). Chronická myeloidní leukemie se může časem zhoršovat, protože podíl myeloblastů v krvi a v kostní dřeni se neustále zvyšuje. To může způsobit horečku, únavu, zvýšenou krvácivost, anemii, zvýšenou náchylnost k infekcím, zvětšení sleziny (tzv. splenomegalii), bolest kostí a některé další příznaky. Většina pacientů s chronickou myeloidní leukemií má chromozomální abnormalitu označovanou jako filadelfský chromozom: ta se vyznačuje tím, že části chromozomů 9 a 22 se oddělily a vzájemně si vyměnily místa (tomuto procesu se odborně říká translokace). Chronická myeloidní leukemie se obvykle vyskytuje u starších dospělých. Viz také chronický, myeloidní, leukemie, chronická leukemie, chronická fáze, akcelerovaná fáze, blastická fáze, blastická krize.

Chronická leukemie je pomalu se rozvíjející nádorové onemocnění krve, které začíná v krvetvorné tkáni (typicky v kostní dřeni) a způsobuje tvorbu velkého množství nezralých bílých krvinek (leukocytů), které se dostávají do krevního oběhu. U chronických leukemií jsou leukocyty vyzrálejší než u akutních leukemií; tato onemocnění se vyvíjejí pomalu a obvykle zůstávají delší dobu bez povšimnutí. Viz také chronický, leukemie, akutní leukemie.

Chronická neutrofilní leukemie neboli CNL (zkratka pochází z anglického názvu chronic neutrophilic leukaemia) je onemocnění, při kterém se v krvi vyskytuje příliš mnoho neutrofilů (typ bílých krvinek). Nadbytečné neutrofily mohou způsobit zvětšení sleziny (splenomegalie) a jater (hepatomegalie). U některých pacientů CNL dlouhá léta nezpůsobuje žádné potíže, u jiných může rychle přejít v akutní leukemii. Chronická neutrofilní leukemie se řadí mezi tzv. myeloproliferativní onemocnění. Viz také chronický, neutrofily, leukemie, chronická leukemie.

Leukemie (někdy psáno i ve tvaru „leukémie“) je zastřešující pojem pro skupinu hematologických malignit, které vychází z bílých krvinek (leukocytů). Jedná se o zhoubné onemocnění krvetvorného systému, při kterém je narušena regulace procesu krvetvorby (hematopoézy): leukocyty se tvoří nekontrolovaně a navíc není dokončeno jejich zrání. To znamená, že v těle se nachází nadbytek nezralých leukocytů, které nemohou správně plnit svou funkci. Tyto nezralé leukocyty jsou odborně označovány jako blasty. Zároveň má tělo nedostatek zralých (tedy správně fungujících) leukocytů, což se následně projeví různými příznaky. Leukemie je někdy hovorově označována jako „rakovina krve“. Existuje velké množství různých typů leukemií. Podle průběhu se leukemie dělí na: akutní (acute), chronické (chronic). Podle typu postižených buněk se leukemie dělí na: lymfocytární (lymphocytic) či lymfoblastickou (lymphoblastic) – postihující tzv. buňky lymfoidní linie, myeloidní (myeloid) – postihující tzv. buňky myeloidní linie. Konkrétní příklady (uvedeny jsou jen čtyři, ale existuje mnoho dalších typů leukemií): akutní myeloidní leukemie (acute myeloid leukaemia, AML), akutní lymfoblastická leukemie (acute lymphoblastic leukaemia, ALL), chronická myeloidní leukemie (chronic myeloid leukaemia, CML), chronická lymfocytární leukemie (chronic lymphocytic leukaemia, CLL). Odvozené přídavné jméno je leukemický. Viz také leukocyty, -emie, hematopoéza, hematologické malignity a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz leukemie, leukemický apod.

Akutní lymfoblastická leukemie neboli ALL (zkratka pochází z anglického názvu acute lymphoblastic leukaemia) je rychle se rozvíjející nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho lymfoblastů (typ nezralých bílých krvinek). ALL se nejčastěji vyskytuje u dětí. Viz také akutní, lymfoblastický, leukemie, akutní leukemie.

Leukemické buňky je zastřešující pojem pro abnormální typ bílých krvinek, které se hromadí v kostní dřeni a krvi pacientů s leukemií; to způsobí, že v nich zbývá méně místa pro zdravé krvinky. Důsledkem může být zvýšená náchylnost k infekcím, anemie či zvýšená krvácivost. Leukemické buňky se mohou hromadit rovněž v lymfatických uzlinách, slezině či játrech, což způsobí zvětšení těchto orgánů. Mohou se rozšířit také do mozku, míchy či varlat. Viz také leukemie, buňka.

Akutní myeloidní leukemie neboli AML (zkratka pochází z anglického názvu acute myeloid leukaemia) je rychle se rozvíjející nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek). Pokud není včas zahájena léčba, AML se obvykle rychle zhoršuje. Onemocnění se může rozšířit mimo krev do dalších částí těla – včetně lymfatických uzlin, sleziny, jater, centrálního nervového systému (mozku a míchy), kůže, dásní a varlat. Akutní myeloidní leukemie se nejčastěji vyskytuje u starších dospělých. Viz také akutní, myeloidní, leukemie, akutní leukemie.