Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Cíl léčby je stav, kterého se lékař snaží dosáhnout u konkrétního pacienta s konkrétním onemocněním. Cílem léčby nemusí být vždy jen uzdravení. Například: u onkologických pacientů v pokročilém stadiu onemocnění může být cílem léčby prodloužení života, zlepšení kvality života nebo potlačení příznaků onemocnění, u žen s těhotenskou cukrovkou je cílem léčby udržení normální glykemie, apod.

Cílená protinádorová léčba (někdy jen zkráceně cílená léčba) je protinádorová léčba využívající léky nebo jiné látky, které blokují růst a šíření zhoubných nádorů tím, že zasahují do specifických molekul (tzv. „molekulárních cílů“), které se podílejí na růstu, progresi a šíření nádorového onemocnění. Cílená protinádorová léčba se od standardní chemoterapie liší v několika ohledech: Cílená protinádorová léčba působí na specifické molekulární cíle, které jsou spojeny s nádorovým onemocněním, zatímco většina standardních chemoterapeutik působí na všechny rychle se dělící buňky (zdravé i nádorové). Léky nebo látky užívané v cílené protinádorové léčbě jsou záměrně vybrány nebo navrženy tak, aby interagovaly se svým cílem, zatímco mnoho standardních chemoterapeutik bylo určeno proto, že zabíjejí buňky. Cílená protinádorová léčba je často cytostatická (tzn. používané léky nebo jiné látky blokují množení nádorových buněk), zatímco standardní chemoterapeutika jsou cytotoxická (tzn. zabíjejí nádorové buňky). Příkladem cílených léků ve smyslu cílené protinádorové léčby jsou aflibercept, bevacizumab, cetuximab, olaparib, panitumumab, regorafenib apod. Na cílenou protinádorovou léčbu se v současné době zaměřuje velká část vývoje protinádorových léčiv. Cílená protinádorová léčba je konkrétním příkladem personalizované medicíny. Viz také nádor a cílená léčba v širším slova smyslu.

Cílená antibiotická léčba (někdy jen zkráceně cílená léčba) je bakteriálního onemocnění pomocí antibiotika, která byla stanovena na poté, co byl odhalen původce onemocnění (konkrétní druh bakterie) a ověřena jeho citlivost k danému antibiotiku. Viz také antibiotika a cílená léčba v širším slova smyslu.

Cílená léčba má v souvislosti s lékařstvím několik různých významů: obecné vyjádření pro léčbu, která je zacílená na nějaké konkrétní onemocnění (např. „cílená léčba chřipky“) nebo stav (např. „cílená léčba bolesti“), zkrácený název pro cílenou protinádorovou léčbu, zkrácený název pro cílenou antibiotickou léčbu. Léky používané v cílené léčbě jsou označovány jako cílené léky.

Cilie je jiný název pro řasinky.

Cílený ultrazvuk o vysoké intenzitě neboli HIFU (zkratka pochází z anglického názvu high-intensity focused ultrasound therapy) je postup, při kterém jsou ultrazvukové vlny zaměřeny přímo na oblast abnormálních buněk nebo tkání v těle. Vlny vytvářejí teplo, které by v ideálním případě mělo ničit nádorové buňky. Případné využití HIFU se zkoumá při léčbě karcinomu prostaty a některých dalších typů zhoubných nádorů. Účinnost této metody však zatím nebyla dostatečně vědecky prokázána.

Cílová srdeční frekvence neboli THR (zkratka pochází z anglického názvu target heart rate) je hodnota srdeční frekvence, o kterou by člověk měl usilovat při vytrvalostním tréninku. Cílovou srdeční frekvenci lze vypočítat například pomocí tzv. Karvonenovy metody. Viz také srdeční frekvence.

Axikabtagen ciloleucel je protinádorový lék používaný v rámci CAR-T buněčné terapie. Tento lék je určen (indikován) k léčbě některých pacientů s difuzním velkobuněčným B-lymfomem nebo s folikulárním lymfomem. Axikabtagen ciloleucel je připravován z pacientových T-lymfocytů (jeden z mnoha typů buněk imunitního systému). Ty jsou ve specializované laboratoři pozměněny tak, aby útočily na nádorové buňky. Nejprve jsou z pacientovy krve odděleny bílé krvinky (přesněji řečeno T-lymfocyty), které jsou odeslány do specializované laboratoře. Tam do nich odborníci vpraví gen pro speciální receptor, který se váže na určitý protein na pacientových nádorových buňkách. Tento speciální receptor je označován odborným názvem chimérický antigenní receptor neboli CAR (zkratka pochází z anglického názvu chimeric antigen receptor). V laboratoři je „vypěstováno“ velké množství T-lymfocytů s tímto speciálním CAR, čímž vznikne „na míru šitý“ léčivý přípravek pro konkrétního onkologického pacienta. Tento léčivý přípravek je odeslán zpět do nemocnice, kde je pacientovi podán formou infuze. Axikabtagen ciloleucel se váže na protein zvaný CD19, který se nachází na většině nádorových buněk tvořících B-lymfom. To pacientovu imunitnímu systému pomáhá zabíjet nádorové buňky. Viz také CAR-T buněčná terapie.

Cílová buňka je buňka, na kterou selektivně působí určitý činitel – například virus, lék, hormon, neurotransmiter apod. Jinými slovy, cílová buňka je prakticky jakákoli buňka, která má na svém povrchu specifický receptor pro určitou protilátku, antigen, hormon, neurotransmiter apod. Viz také buňka.

Resortní bezpečnostní cíle (RBC) – v souvislosti se zdravotním systémem – mají snižovat nejčastější rizika při poskytování zdravotní péče. Pro poskytovatele zdravotních služeb to znamená, že mají vypracovaný návod, jak správně postupovat např. při identifikaci všech pacientů (totožnost pacientů), objednávání, skladování a podávání léčiv s vyšší mírou rizika, předcházení pádů pacientů, hygieně rukou, komunikaci s pacientem, předcházení vzniku proleženin apod. Resortní bezpečnostní cíle vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Viz také bezpečí pacienta.