Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Opožděná bolest svalů, bolest svalů po cvičení neboli DOMS (zkratka pochází z anglického názvu delayed onset muscle soreness) je označení pro bolest svalů, která se obvykle objevuje po těžké a nezvyklé tělesné námaze. Postihuje často sportovce – například tehdy, když například po delší pauze znovu začnou sportovat, když během závodu výrazně zvýší zátěž oproti tréninku apod. Bolest se obvykle objeví přibližně 24–36 hodin po nadměrné námaze a může trvat až týden. Postižené svaly mohou být zatuhlé, tvrdé, pocitově „bez síly“, bolí při námaze a při tlaku (např. při pokusech o masáž). Viz také bolest, kosterní svalová tkáň.

Bolest svalů po cvičení je jiný název pro opožděnou bolest svalů. Viz také bolest, kosterní svalová tkáň.

Bolest svalů neboli myalgie může mít celou řadu příčin. Ve většině případů jsou svaly bolavé v důsledku přetížení nebo nesprávného zatěžování. Další důležitou příčinou bolesti svalů jsou traumata (úrazy). Myalgie se však jako doprovodný příznak může vyskytovat u mnoha různých onemocnění a dalších stavů, například: některá infekční onemocnění – např. chřipka, malárie, lymeská borrelióza, vzteklina, babesióza a mnoho dalších, některé poruchy endokrinního systému – např. hypotyreóza nebo naopak hypertyreóza, některá metabolická onemocnění – např. diabetes mellitus, některá autoimunitní onemocnění – např. systémový lupus erythematodes, některé neurologické poruchy – např. Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza, fibromyalgie, syndrom toxického šoku, stav po některých typech očkování – např. proti žluté zimnici, apod. Viz také bolest, kosterní svalová tkáň.

Psychická bolest je jiný název pro duševní bolest. Viz také psychický.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Viz podrážděné oko.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.

Multimodální léčba bolesti se používá k úlevě od chronické bolesti. K úspěšnému zmírnění chronické bolesti je často nutné použít několik léčebných metod současně, neboť samotné užívání léků proti bolesti (odborně analgetik) většinou nestačí. Proto lékař většinou doporučí i nemedikamentózní metody – například pohybovou aktivitu, relaxační metody, fyzioterapii, psychoterapii, případně speciální školení a semináře. Pacientovi se v takovém případě věnují odborníci z různých oborů: kromě lékaře například i fyzioterapeut či psycholog. Viz také multimodální, léčba bolesti.

Specifická bolest šíje je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti krční páteře, u nichž lze určit konkrétní tělesnou příčinu (kromě přetížení svalů v této oblasti. Specifická bolest šíje se vyskytuje výrazně méně často než nespecifická bolest šíje. Poměrně častou příčinou specifické bolesti šíje je výhřez meziobratlové ploténky, což vede ke zúžení páteřního kanálu (spinální stenóza) nebo útlaku míšních nervů (foraminální stenóza); to vše může vyústit v různé neurologické příznaky. Dalšími – spíše vzácnějšími – příčinami bolesti šíje jsou například abscesy, hematomy, záněty, patologické změny meziobratlových kloubů, osteoporóza, nádory, revmatická onemocnění nebo infekce. Akutní bolest šíje může být způsobena i úrazem (traumatem): v tomto ohledu je nechvalně proslulý tzv. whiplash syndrom, který postihuje například – ale nejen – některé účastníky autonehod. Viz také specifický, bolest šíje, nespecifická bolest šíje.

Léčba bolesti je souhrn veškerých léčebných opatření, která jsou zaměřena na odstranění (nebo alespoň výrazné zmírnění) bolesti, ať už akutní nebo chronické. Při léčbě bolesti se uplatňují různé medikamentózní a nemedikamentózní metody, často i jejich kombinace. Odborníci doporučují léčit akutní bolest co možná nejdříve pomocí analgetik (léků proti bolesti). V mnoha případech tak lze zabránit jejímu přechodu do chronické formy. Léčba chronické bolesti může být někdy obtížná. Ne vždy je možné dosáhnout úplného vyléčení bolesti. V případě chronické bolesti odborníci někdy doporučují multimodální léčbu. V mnoha případech lze chronickou bolest zmírnit natolik, že člověk může normálně fungovat v každodenním životě. Viz také bolest.