Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bolest hlavy z nadužívání medikace neboli MOH (zkratka pochází z anglického výrazu medication overuse headache) je bolest hlavy, která vzniká v důsledku častého užívání léků (v nejširším slova smyslu), resp. analgetik (v užším slova smyslu, podle definice International Headache Society, zkráceně IHS). V případě, že se jedná o bolest hlavy z nadužívání analgetik (podle definice IHS), bolest hlavy bývá migrenózního či tenzního charakteru nebo smíšeného typu, vyskytuje se 15 a více dní v měsíci a je spojena s nadužíváním akutní medikace minimálně 3 měsíce. Pojem „nadužívání“ je v tomto případě chápán tak, že pacient užívá 15 nebo více dní v měsíci jednosložková analgetika a nesteroidní protizánětlivé léky nebo 10 a více dní v měsíci kombinovaná analgetika, triptany, opioidní analgetika, ergotamin nebo kombinaci uvedených léků. Viz také bolest hlavy, medikace.

Sekundární bolesti hlavy vznikají jako druhotný příznak v důsledku jiného onemocnění či poruchy, o nichž je známo, že bolesti hlavy způsobují. Příklady sekundárních bolestí hlavy jsou bolesti hlavy způsobené bakteriální meningitidou, traumatem nebo nadměrným užíváním léků. Někdy však mohou mít sekundární bolesti hlavy i závažné příčiny. Viz také sekundární, bolest hlavy, primární bolesti hlavy.

Primární bolesti hlavy jsou takové bolesti hlavy, které jsou poruchami samy o sobě. Primární bolesti hlavy jsou způsobeny nezávislými patofyziologickými mechanismy, nikoli jinými onemocněními či poruchami. Příklady primárních bolestí hlavy jsou migréna, tenzní bolest hlavy nebo cluster headache. Viz také primární, bolest hlavy, sekundární bolesti hlavy.

Tenzní bolesti hlavy jsou nejčastějším typem bolestí hlavy. Jedná se o bolest nebo nepříjemné pocity v oblasti hlavy, pokožky hlavy nebo krku, které jsou často spojeny s napětím svalů v těchto oblastech. Tenzní bolesti hlavy se mohou objevit, když jsou svaly na krku a na hlavě dlouhodobě napjaté nebo stažené. Tyto svalové kontrakce mohou být reakcí na stres, depresi, poranění hlavy nebo úzkost. Tenzní bolesti hlavy mohou být způsobeny prakticky jakoukoli činností, při které člověk dlouho drží hlavu v jedné poloze bez pohybu (např. práce na počítači, jemná manuální práce, používání mikroskopu apod.). Tyto bolesti hlavy však může vyvolat i spánek v příliš chladné místnosti, spaní na nevhodném polštáři apod. Mezi další spouštěče tenzních bolestí hlavy patří tělesný nebo duševní stres, konzumace alkoholu a/nebo kofeinu (ať už nadměrná konzumace, nebo příznaky po vysazení těchto látek), a také nachlazení, chřipka, zánět vedlejších nosních dutin, problémy se zuby (včetně zatínání čelistí nebo skřípání zubů), únava očí, kouření, obecně únava nebo velká tělesná námaha. Tenzní bolesti hlavy se mohou objevit i u lidí s migrénou. Viz také bolest hlavy.

Chronické bolesti hlavy je označení pro takové bolesti hlavy, kdy člověk pociťuje jen málo nebo dokonce vůbec žádná bezbolestná období. Pro různé formy bolestí hlavy existují stanovené referenční hodnoty, od kterých odborníci hovoří o chronických bolestech hlavy. Viz také chronický, bolest hlavy, epizodické bolesti hlavy.

Epizodické bolesti hlavy je odborný výraz pro výskyt akutních záchvatů (epizod) bolestí hlavy v určitém časovém období. Mezi dvěma epizodami je „klidné“ období, kdy člověk žádné bolesti hlavy nepociťuje. Viz také epizodický, bolest hlavy, chronické bolesti hlavy.

Bolesti hlavy jsou velmi běžným příznakem v populaci; během jednoho roku pocítí bolest hlavy asi 90 % lidí. Většina příčin bolestí hlavy je banálního původu a bolesti spontánně odezní. Pokud se pacienti svěří lékaři s bolestí hlavy, lékaře zajímá dynamika nástupu, doba trvání, intenzita, frekvence, charakter a lokalizace, vyvolávací moment, úlevový manévr, potíže ve dne a v noci. Důležité jsou průvodní příznaky, jako je zejména horečka nebo zvracení. Akutně vzniklá, nesnesitelná bolest hlavy je důvodem pro volání zdravotnické záchranné služby na tísňové linkce 155 nebo 112 a následné podrobné vyšetření. Chronické a opakující se bolesti hlavy představují největší skupinu bolestí hlavy. Lékař rozhodne, zda je potřeba specializované vyšetření, např. neurologem, s lumbální punkcí, výpočetní tomografií (CT) či magnetickou rezonancí (MRI). Viz také bolest, migréna a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz bolest hlavy.

Trigeminové autonomní bolesti hlavy neboli TAC (zkratka pochází z anglického názvu trigeminal autonomic cephalalgias) jsou vzácněji se vyskytující formou primárních bolestí hlavy. Tyto bolesti jsou většinou jednostranné (a často na stejné straně hlavy), vyznačují se relativně krátkými záchvaty bolesti a některými doprovodnými příznaky. Mezi trigeminové autonomní bolesti hlavy se řadí například cluster headache, paroxysmální hemikranie a SUNCT syndrom. Viz také trojklanný nerv (lat. nervus trigeminus), bolest hlavy.

Hlavní proud kouře je tabákový kouř, který vydechují kuřáci. Hlavní proud kouře je jednou z forem kouře z druhé ruky. Obsahuje nejen nikotin, ale i mnoho škodlivých chemických látek, které způsobují mj. různé typy rakoviny. Vdechování hlavního proudu kouře zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic i jiných typů zhoubných nádorů a dalších zdravotních problémů, například kardiovaskulárních a plicních onemocnění. Viz také tabák, kouření, vedlejší proud kouře.

Hlava slinivky břišní neboli hlava pankreatu (lat. caput pancreatis) je nejširší část slinivky břišní. Hlava slinivky břišní se nachází v těsné blízkosti dvanáctníku, který ji téměř celou obtáčí. Na hlavu slinivy břišní bezprostředně navazuje tělo slinivky břišní. Viz také slinivka břišní.