Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Břišní tyfus neboli abdominální tyfus (angl. typhoid fever) je infekční průjmové onemocnění, jehož původcem je bakterie Salmonella Typhi. Odhaduje se, že břišním tyfem každoročně onemocní 11–20 milionů lidí a zemře na něj 128 000 až 161 000 lidí. Mezi příznaky patří horečka, únava, bolest hlavy, bolest břicha, nevolnost, zvracení a průjem. Závažné případy mohou vést k vážným komplikacím nebo dokonce smrti. Většina případů břišního tyfu v České republice má souvislost s cestováním, převážně do jihovýchodní Asie a subsaharské Afriky. Viz také břicho, Salmonella Typhi.

Abdominální tyfus je odborný název pro břišní tyfus. Viz také břicho (lat. abdomen).

Tyfoidní salmonely jsou salmonely, které u člověka způsobují břišní tyfus nebo paratyfus. Konkrétně jsou to Salmonella Typhi a Salmonella Paratyphi. Viz také salmonely, netyfoidní salmonely.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Karcinom slinivky břišní neboli karcinom pankreatu je nejčastějším typem zhoubných nádorů slinivky břišní. Podle místa vzniku zhoubného nádoru lékaři rozlišují: duktální adenokarcinom pankreatu – vzniká z buněk, které se nacházejí v epitelu (výstelce) pankreatických vývodů, tj. soustavy „kanálků“, kterými je odváděn sekret (výměšek) slinivky břišní směrem do dvanáctníku; acinární adenokarcinom pankreatu – vzniká z acinárních buněk pankreatu, tj. z buněk nacházejících se v lalůčcích, které produkují trávicí enzymy; Viz také karcinom, slinivka břišní, zhoubné nádory slinivky břišní.

Tělo slinivky břišní neboli tělo pankreatu (lat. corpus pancreatis) je středová část slinivky břišní. Nachází se mezi hlavou a ocasem slinivky břišní. Viz také slinivka břišní.

Slinivka břišní neboli pankreas (lat. pancreas) je součástí nejen trávicího systému, ale i endokrinního systému. Tento důležitý orgán plní několik různých funkcí. Ve slinivce břišní vznikají jednak trávicí enzymy, jednak některé hormony – včetně inzulinu a glukagonu, které jsou nezbytné pro regulaci hladiny glukózy v krvi. Sekret (výměšek) slinivky břišní kromě toho neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku, aby trávicí enzymy mohly ve střevě optimálně fungovat. Obrázek: Slinivka břišní, dvanáctník a žlučník – schematický nákres. Dvanáctník (první část tenkého střeva) je vyznačen béžově, slinivka břišní žlutě, žlučník zeleně, tepny červeně a žíly tmavomodře. Světlemodrou barvou jsou vyznačeny pankreatické vývody: téměř celou délkou slinivky břišní se táhne hlavní pankreatický vývod. Část stěny dvanáctníku je na obrázku odstraněna, aby byly vidět kruhové řasy, které se nacházejí uvnitř. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také Langerhansovy ostrůvky a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz slinivka, resp. pankreas, pankreatický apod.

Nedostatečná funkce slinivky břišní neboli pankreatická insuficience znamená nedostatečnou produkci enzymů slinivky břišní, což vede k poruchám trávení a vstřebávání lipidů, proteinů a sacharidů, vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E a K) a také minerálních látek (např. vápník, železo a hořčík) a stopových prvků (např. zinek a selen). Obvyklou příčinou je chronický zánět slinivky břišní; ta je nejčastěji způsobena nadměrnou spotřebou alkoholu. Za rizikovou se považuje konzumace v příjmu vyšším než 75 g alkoholu denně po dobu 10 let u mužů a 40 g alkoholu denně u žen. Výrazným rizikovým faktorem je kouření. Chronický zánět slinivky břišní mohou provázet bolesti břicha, hubnutí, zvracení, nadýmání a průjmovité stolice. Těžká nedostatečnost slinivky se projevuje průjmy vyšším obsahem nestrávených tuků a zbytků potravy, únavou a hubnutím a projevy diabetes mellitus. Pankreatické enzymy lze nahradit léky. Viz také slinivka břišní.

Břišní aorta (lat. aorta abdominalis) je část sestupné aorty, která plynule navazuje na hrudní aortu (v místě průchodu bránicí) a prochází břišní dutinou. V dolní části břišní dutiny aorta „končí“ – nebo přesněji řečeno se větví na: levou společnou kyčelní tepnu (arteria iliaca communis sinistra), pravou společnou kyčelní tepnu (arteria iliaca communis dextra).

Břišní dutina je tělní dutina, ve které je uložena řada orgánů a žláz: žaludek, játra, slezina, žlučník, slinivka břišní, ledviny, tenké střevo, tlusté střevo a nadledviny. Břišní dutina je shora ohraničena bránicí, dole plynule přechází v pánevní dutinu. Viz také břicho.