Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bílá hmota (lat. substantia alba) je světlejší tkáň v mozku a v míše. Bílou hmotu tvoří především nervová vlákna s myelinovými pochvami. Obrázek: Příčný průřez mozkem – schematický nákres. Na povrchu mozkových hemisfér se nachází šedá hmota, uvnitř bílá hmota. Kromě toho jsou na obrázku znázorněny některé další struktury, které se nacházejí uvnitř mozku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také šedá hmota, černá hmota.

Bilaterální znamená „oboustranný“ nebo – zvláště v souvislosti s lékařstvím – „týkající se obou stran“, tj. levé i pravé. Příklady: bilaterální adnexektomie = odstranění vaječníku a vejcovodu na obou stranách (levé nebo pravé), bilaterální orchidektomie = odstranění levého i pravého varlete, apod. Viz také unilaterální.

Vyrovnaná energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je stejný jako celkový energetický výdej. Při vyrovnané energetické bilanci si člověk udržuje stálou hmotnost. Obrázek: Vyrovnaná energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou stejný jako celkový energetický výdej, pak je energetická bilance vyrovnaná. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Pozitivní energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je vyšší než celkový energetický výdej. Důsledkem dlouhodobě pozitivní energetické bilance je přibývání na váze, které může vést k nadváze až obezitě. Obrázek: Pozitivní energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou vyšší než celkový energetický výdej, pak je energetická bilance pozitivní. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Energetická bilance (v souvislosti s výživou) je rozdíl mezi příjmem energie potravou a celkovým energetickým výdejem. Energetická bilance může být: vyrovnaná – příjem energie potravou je stejný jako celkový energetický výdej, pozitivní – příjem energie potravou je vyšší než celkový energetický výdej, negativní – příjem energie potravou je nižší než celkový energetický výdej. Viz také celkový energetický výdej.

Negativní energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je nižší než celkový energetický výdej. Důsledkem dlouhodobě negativní energetické bilance je hubnutí. Obrázek: Negativní energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou nižší než celkový energetický výdej, pak je energetická bilance negativní. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Nutriční bilance je pojem, který se obvykle používá v souvislosti s vyšetřením nutricionistou nebo nutričním terapeutem. Jedná se o zhodnocení příjmu jednotlivých živin, obvykle na základě nutriční anamnézy, případně záznamů o zkonzumovaném množství jídla a pití (zejména pokud je pacient hospitalizován). Do nutriční bilance se započítávají všechny formy výživy – tedy kromě běžné stravy i umělá výživa, pokud ji pacient dostává. Podle toho jsou pak odhadnuty nutriční potřeby pacienta a případně upravena jeho dieta. Viz také nutrice (výživa), vyvážená strava.

Tekutinová bilance (v souvislosti s výživou) je rozdíl mezi množstvím přijatých a vyloučených tekutin. Tekutinová bilance se obvykle hodnotí v nemocnicích u hospitalizovaných pacientů, a to měřením a dokumentováním příjmu a výdeje tekutin v určitém časovém intervalu (např. 24 hodin). Tekutinová bilance může být: vyrovnaná – množství přijatých tekutin je stejné jako množství vyloučených tekutin, pozitivní – množství přijatých tekutin je vyšší než množství vyloučených tekutin, negativní – množství přijatých tekutin je nižší než množství vyloučených tekutin. Tekutinová bilance se často hodnotí kvůli zajištění vyváženého příjmu tekutin u pacientů, u nichž jsou dočasně nefungují fyziologické („normální“) mechanismy regulace vodní a elektrolytové rovnováhy – například v důsledku poruch endokrinního systému, krevního oběhu nebo funkce ledvin. Někdy se však tekutinová bilance hodnotí i u jiných skupin lidí (podle aktuální potřeby).

Svalová hmota je celková hmotnost kosterních svalů. Vyjadřuje se v kilogramech. Kosterní svaly tvoří vysoké procento tělesné hmotnosti: to je obvykle nejvyšší přibližně mezi 20. a 30. rokem věku, poté s rostoucím věkem postupně klesá. Udává se, že například u 25letého muže s normální váhou tvoří svalová hmota asi 44 % tělesné hmotnosti, zatímco u ženy stejného věku představuje asi 37 %. Procenta se však mohou v jednotlivých případech výrazně lišit, v závislosti na úrovni tělesné aktivity, výživovém stavu apod. Viz také kosterní svalová tkáň, tělesná hmotnost, bioelektrická impedanční analýza.

Nechtěný úbytek tělesné hmotnosti neboli nevysvětlené hubnutí je nechtěný váhový úbytek o více než 5 % tělesné hmotnosti, bez dietního omezení a změny tělesné aktivity, což je podezřelým příznakem. Nutí lékaře k zamyšlení a pátrání po příčině. Tou může být onemocnění trávicího traktu, hormonální porucha, včetně onemocnění diabetes mellitus, duševní onemocnění apod. Vyšetření musí být komplexní. Viz také tělesná hmotnost, podváha, podvýživa, kachexie, hubnutí.