Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Ambulantní monitorování krevního tlaku neboli ABPM (zkratka pochází z anglického názvu ambulatory blood pressure monitoring) je metoda, která se využívá pro dlouhodobější záznam krevního tlaku, je-li to z jakéhokoli důvodu indikováno (např. k upřesnění diagnózy vysokého krevního tlaku a k posouzení účinnosti léčby). Při ABPM má pacient po celý den na těle připevněné speciální zařízení, které v pravidelných intervalech – i během spánku – automaticky měří a zaznamenává krevní tlak. Aby pak lékař mohl výsledky lépe vyhodnotit, měl by si pacient po dobu měření zaznamenávat všechny své denní aktivity. ABPM pomáhá lékaři mimo jiné odhadnout, do jaké míry zvýšený krevní tlak ohrožuje pacientovo zdraví. Terminologická poznámka: Pro ABMP se používá rovněž zkrácené označení tlakový Holter. Viz také ambulantní, krevní tlak, ambulantní monitorování EKG.

Ambulantní monitorování EKG, holterovské monitorování, nebo jen zkráceně Holter je metoda, která se využívá pro dlouhodobější záznam EKG, je-li to z jakéhokoli důvodu indikováno (např. při podezření na arytmii). Na hrudník vyšetřovaného člověka jsou připevněny elektrody, které vedou k tzv. Holterovu monitoru – malému přenosnému zařízení, které je potřeba po celou dobu monitorování (většinou 24 až 48 hodin) nosit neustále s sebou. Po celou tuto dobu zaznamenává přístroj činnost srdce. Viz také ambulantní, EKG, ambulantní monitorování krevního tlaku.

„Léky na vysoký krevní tlak“ je lidové označení pro antihypertenziva. Viz také vysoký krevní tlak.

Krevní tlak neboli BP (zkratka pochází z anglického názvu blood pressure) je tlak krve, který působí na cévní stěnu v určité části kardiovaskulárního systému. V klinické praxi se nicméně pod pojmem „krevní tlak“ často rozumí arteriální tlak, který lze naměřit ve velkých tepnách systémového oběhu. Viz také krev, arteriální tlak, venózní tlak, tlak v plicnici a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz krevní tlak.

Systolický krevní tlak neboli SBP (zkratka pochází z anglického názvu systolic blood pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu ve velkých tepnách systémového oběhu během systoly. Systolický krevní tlak je vždy vyšší než diastolický krevní tlak. Normální hodnota SBP u mladého dospělého člověka je přibližně 120 mmHg. Poznámka: Při měření krevního tlaku se hodnota SBP uvádí jako první. Je-li například naměřena hodnota 120/80 mmHg, systolický krevní tlak činí 120 mmHg. Viz také systola, krevní tlak, diastolický krevní tlak, měření krevního tlaku.

Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze je onemocnění, při kterém je tlak krve proudící tepnami v těle vyšší, než by měl být (konkrétně systolický krevní tlak ≥ 140 mmHg a/nebo diastolický krevní tlak ≥ 90 mmHg). Velmi zjednodušeně můžeme tlak krve v tepnách přirovnat k tlaku vzduchu v pneumatice: pokud je krevní tlak příliš vysoký, může dojít k poškození tepen a orgánů v těle. Podobně jako u pneumatiky může náhlý prudký nárůst krevního tlaku mít katastrofické následky. Stejně tak, pokud tlak zůstává příliš dlouho vyšší, než je optimální hodnota, může dojít k předčasnému opotřebení a selhání. Vysoký krevní tlak nejhůře dopadá na srdce, ledviny, oči a mozek. Kromě toho je rizikovým faktorem pro infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, selhání ledvin, krvácení do sítnice a aterosklerózu (kornatění tepen). Podle naměřených hodnot krevního tlaku rozlišují lékaři tři stupně závažnosti hypertenze (viz tabulka níže, poslední tři řádky). O vysoký krevní tlak se nicméně vždy jedná při hodnotách 140/90 mmHg. Pro zdraví je optimální, když krevní tlak nepřesahuje hodnoty 120/80 mmHg. Tabulka 1: Klasifikace krevního tlaku Kategorie krevního tlaku Systolický (mmHg) Diastolický (mmHg) Normální 120–129 a/nebo 80–84 Vysoký normální (mezní) 130–139 a/nebo 85–89 Mírná hypertenze 140–159 a/nebo 90–99 Středně závažná hypertenze 160–179 a/nebo 100–109 Velmi závažná hypertenze ≥ 180 a/nebo ≥ 110 Viz také krevní tlak, hypertenze, nízký krevní tlak.

Nízký krevní tlak neboli arteriální hypotenze je krevní tlak nižší než 100/60 mmHg. Na rozdíl od vysokého krevního tlaku je však lékařská pomoc nutná pouze v případě výskytu potíží. Viz také krevní tlak, hypotenze, vysoký krevní tlak.

Diastolický krevní tlak neboli DBP (zkratka pochází z anglického názvu diastolic blood pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu ve velkých tepnách systémového oběhu během diastoly. Diastolický krevní tlak je vždy nižší než systolický krevní tlak. Normální hodnota DBP u mladého dospělého člověka je přibližně 80 mmHg. Poznámka: Při měření krevního tlaku se hodnota DBP uvádí jako druhá. Je-li například naměřena hodnota 120/80 mmHg, diastolický krevní tlak činí 80 mmHg. Viz také diastola, krevní tlak, systolický krevní tlak, měření krevního tlaku.

Měření krevního tlaku je souhrnné označení pro všechny metody určování krevního tlaku v určitých částech kardiovaskulárního systému. V klinické praxi však tento pojem obvykle označuje nepřímé měření arteriálního tlaku, s využitím buď rtuťového tonometru nebo digitálního tonometru. Obrázek: Domácí měření krevního tlaku s využitím digitálního tonometru – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost pro hypertenzi) Viz také krevní tlak, vysoký krevní tlak.

Holterovské monitorování je jiný název pro ambulantní monitorování EKG. Viz také Holter, ambulantní monitorování krevního tlaku.