Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Alergická kontaktní dermatitida neboli kontaktní alergie je jedním z mnoha typů alergií a zároveň jednou z forem kontaktní dermatitidy. Dochází k ní u disponované osoby, pokud je citlivá kůže vystavena působení alergenu. Alergická kontaktní dermatitida se může projevovat vyrážkou, zanícenou nebo podrážděnou kůží v místě, kde došlo ke styku s alergenem. Obrázek: Alergická kontaktní dermatitida v místě, kde byla nalepena náplast. (Zdroj: Allergic contact dermatitis, by DermNet; licencováno pod CC BY-NC-ND 3.0 NZ.) Viz také alergie, dermatitida.

Kontaktní dermatitida je kožní onemocnění, které se vyznačuje zanícenou a podrážděnou kůží, často je přítomna i vyrážka. Kožní lékaři rozlišují alergickou kontaktní dermatitidu a iritační kontaktní dermatitidu. Viz také dermatitida.

Iritační kontaktní dermatitida je jednou z forem kontaktní dermatitidy. Iritační kontaktní dermatitida se může projevovat vyrážkou, zanícenou a podrážděnou kůží v místě, kde došlo ke styku s nějakou dráždivou látkou (často to bývá nějaká chemikálie, čisticí prostředek apod.). Obrázek: Iritační kontaktní dermatitida na rukou. (Zdroj: Irritant contact dermatitis, by DermNet; licencováno pod CC BY-NC-ND 3.0 NZ.) Viz také iritace, dermatitida.

Kontaktní alergie je lidové označení pro alergickou kontaktní dermatitidu. Viz také alergie.

Kontaktní alergen je látka vyvolávající alergickou kontaktní dermatitidu.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Alergická rinokonjunktivitida je alergicky podmíněná reakce přecitlivělosti v nose (alergická rýma) a ve spojivkách (alergická konjunktivitida). Viz také alergie, -itida.

Místní alergická reakce je alergická reakce, která se projevuje u osob alergických na hmyzí bodnutí. Zatímco u zdravých lidí vyvolá bodnutí hmyzem místní kožní reakci (svědění a zarudnutí kůže v okolí vpichu, které však během několika hodin zmizí), u alergiků je místní reakce mnohem většího rozsahu: rudý bolestivý otok se šíří do okolí a může přetrvávat i několik dní. Viz také alergická reakce, celková alergická reakce.

Celková alergická reakce je alergická reakce, která se může projevit u osob alergických na hmyzí bodnutí. Celková alergická reakce je vždy závažnější než místní alergická reakce. Projevuje se brzy po bodnutí, nejpozději do 15 minut. Postižený má kopřivku, oteklou kůži a sliznice, může zvracet, mít průjem, rýmu, ztížené dýchání až dušnost a může i ztratit vědomí. Viz také alergická reakce, místní alergická reakce.

Alergická reakce časného typu neboli imunopatologická reakce I. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí. Alergická reakce časného typu je nejčastěji se vyskytujícím typem alergie. Přemrštěná reakce imunitního systému se dostaví prakticky ihned po kontaktu s alergenem – během několika sekund až minut. První kontakt s látkou vyvolávající alergii probíhá bez příznaků. U alergické reakce časného typu se vytvářejí alergen-specifické protilátky třídy IgE a rozbíhá se řetězová reakce. Imunopatologickou reakci I. typu mohou kromě jiného vyvolat některé pyly, léky, srst domácích zvířat, potraviny nebo hmyzí jedy. Během tohoto typu alergické reakce se do krevního oběhu uvolňuje histamin – látka, která vyvolává typické projevy alergie, např. svědění, zarudnutí kůže nebo kožní vyrážku, kýchání, otoky tkání nebo trávicí potíže. V nejhorším případě může nastat anafylaktický šok, kdy dochází k tak výraznému poklesu krevního tlaku, že to postiženého člověka ohrožuje na životě. Dědičný sklon k onemocnění alergií časného typu zprostředkovanou protilátkami IgE se označuje jako atopie. U atopiků je i zvýšené riziko, že se u nich vyvine alergické astma nebo atopický ekzém. Při výskytu alergického astmatu se zároveň objeví zánět průdušek. Viz také alergická reakce.