Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Akutní myeloidní leukemie neboli AML (zkratka pochází z anglického názvu acute myeloid leukaemia) je rychle se rozvíjející nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek). Pokud není včas zahájena léčba, AML se obvykle rychle zhoršuje. Onemocnění se může rozšířit mimo krev do dalších částí těla – včetně lymfatických uzlin, sleziny, jater, centrálního nervového systému (mozku a míchy), kůže, dásní a varlat. Akutní myeloidní leukemie se nejčastěji vyskytuje u starších dospělých. Viz také akutní, myeloidní, leukemie, akutní leukemie.

Chronická myeloidní leukemie neboli CML (zkratka pochází z anglického názvu chronic myeloid leukaemia) je indolentní (pomalu se rozvíjející) nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho myeloblastů (typ nezralých bílých krvinek). Chronická myeloidní leukemie se může časem zhoršovat, protože podíl myeloblastů v krvi a v kostní dřeni se neustále zvyšuje. To může způsobit horečku, únavu, zvýšenou krvácivost, anemii, zvýšenou náchylnost k infekcím, zvětšení sleziny (tzv. splenomegalii), bolest kostí a některé další příznaky. Většina pacientů s chronickou myeloidní leukemií má chromozomální abnormalitu označovanou jako filadelfský chromozom: ta se vyznačuje tím, že části chromozomů 9 a 22 se oddělily a vzájemně si vyměnily místa (tomuto procesu se odborně říká translokace). Chronická myeloidní leukemie se obvykle vyskytuje u starších dospělých. Viz také chronický, myeloidní, leukemie, chronická leukemie, chronická fáze, akcelerovaná fáze, blastická fáze, blastická krize.

Myeloidní znamená „týkající se kostní dřeně“ nebo „podobající se kostní dřeni“. Tento výraz může označovat také určité typy krvetvorných buněk, které se nacházejí v kostní dřeni (tzv. myeloidní progenitorové buňky). Viz také myel(o)-.

Myeloidní progenitorové buňky jsou buňky, ze kterých v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají (viz levá část obrázku níže): krevní destičky (trombocyty), červené krvinky (erytrocyty), několik typů bílých krvinek – konkrétně granulocyty (ty se dále dělí na bazofily, neutrofily, eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také myeloidní, progenitorové buňky, buňky myeloidní linie.

Buňky myeloidní linie jsou všechny buňky, které v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají z tzv. myeloidních progenitorových buněk (viz levá část obrázku níže). Mezi buňky meyloidní linie se proto řadí megakaryocyty (z těch pak vznikají krevní destičky), erytrocyty (červené krvinky), granulocyty (tj. bazofily, neutrofily a eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, myeloidní, myeloidní progenitorové buňky.

Akutní lymfoblastická leukemie neboli ALL (zkratka pochází z anglického názvu acute lymphoblastic leukaemia) je rychle se rozvíjející nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho lymfoblastů (typ nezralých bílých krvinek). ALL se nejčastěji vyskytuje u dětí. Viz také akutní, lymfoblastický, leukemie, akutní leukemie.

Akutní leukemie je rychle se rozvíjející nádorové onemocnění krve, které začíná v krvetvorné tkáni (typicky v kostní dřeni) a způsobuje tvorbu velkého množství nezralých bílých krvinek (leukocytů), které se dostávají do krevního oběhu. Akutní leukemie jsou doprovázeny závažnými příznaky, které mohou člověka rychle ohrozit na životě.. Viz také akutní, leukemie, chronická leukemie.

Leukemie (někdy psáno i ve tvaru „leukémie“) je zastřešující pojem pro skupinu hematologických malignit, které vychází z bílých krvinek (leukocytů). Jedná se o zhoubné onemocnění krvetvorného systému, při kterém je narušena regulace procesu krvetvorby (hematopoézy): leukocyty se tvoří nekontrolovaně a navíc není dokončeno jejich zrání. To znamená, že v těle se nachází nadbytek nezralých leukocytů, které nemohou správně plnit svou funkci. Tyto nezralé leukocyty jsou odborně označovány jako blasty. Zároveň má tělo nedostatek zralých (tedy správně fungujících) leukocytů, což se následně projeví různými příznaky. Leukemie je někdy hovorově označována jako „rakovina krve“. Existuje velké množství různých typů leukemií. Podle průběhu se leukemie dělí na: akutní (acute), chronické (chronic). Podle typu postižených buněk se leukemie dělí na: lymfocytární (lymphocytic) či lymfoblastickou (lymphoblastic) – postihující tzv. buňky lymfoidní linie, myeloidní (myeloid) – postihující tzv. buňky myeloidní linie. Konkrétní příklady (uvedeny jsou jen čtyři, ale existuje mnoho dalších typů leukemií): akutní myeloidní leukemie (acute myeloid leukaemia, AML), akutní lymfoblastická leukemie (acute lymphoblastic leukaemia, ALL), chronická myeloidní leukemie (chronic myeloid leukaemia, CML), chronická lymfocytární leukemie (chronic lymphocytic leukaemia, CLL). Odvozené přídavné jméno je leukemický. Viz také leukocyty, -emie, hematopoéza, hematologické malignity a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz leukemie, leukemický apod.

Chronická eozinofilní leukemie neboli CEL (zkratka pochází z anglického názvu chronic eosinophilic leukaemia) je onemocnění, při kterém se v kostní dřeni, krvi a dalších tkáních vyskytuje příliš mnoho eozinofilů (typ bílých krvinek). U některých pacientů CEL dlouhá léta nezpůsobuje žádné potíže, u jiných může rychle přejít v akutní leukemii. Chronická eozinofilní leukemie se řadí mezi tzv. myeloproliferativní onemocnění. Viz také chronický, eozinofily, leukemie, chronická leukemie.

Chronická lymfocytární leukemie / lymfom z malých lymfocytů neboli CLL/SLL (zkratka pochází z anglického názvu chronic lymphocytic leukaemia / small lymphocytic lymphoma) je indolentní (pomalu se rozvíjející) nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a v krvi a/nebo v lymfatických uzlinách nachází příliš mnoho nezralých lymfocytů (typ bílých krvinek). Chronická lymfocytární leukemie (CLL) i lymfom z malých lymfocytů (SLL) jsou prakticky stejná onemocnění, jen u CLL se nádorové buňky nacházejí převážně v krvi a kostní dřeni, zatímco u SLL se nádorové buňky nacházejí převážně v lymfatických uzlinách. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto uvádí CLL a SLL jako společnou jednotku CLL/SLL. Viz také chronická lymfocytární leukemie, lymfom z malých lymfocytů.