Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Achalázie doslova znamená „neschopnost uvolnit se“. V souvislosti s lékařstvím se tento pojem používá: v širším slova smyslu – pro funkční poruchu hladké svaloviny některého z dutých orgánů, v užším slova smyslu – pro achalázii jícnu.

Achalázie jícnu je poměrně zřídka se vyskytující onemocnění, při němž se během jídla „nedokáže uvolnit“ dolní jícnový svěrač – tedy prstenec hladké svaloviny mezi jícnem a žaludkem. Důsledkem je, že rozžvýkaná potrava uvízne v dolní části jícnu a nemůže se dostat do žaludku. Tato porucha polykání se projevuje například bolestí a tlakem za hrudní kostí při jídle; člověku někdy pomáhá sousta zapíjet (potrava pak snáze projde do žaludku). Viz také achalázie, jícen.