Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Maillardova reakce je chemická reakce mezi některými sacharidy a aminokyselinami, která probíhá při teplotách 120 °C a vyšších – tedy např. při smažení, pečení a fritování –, a je spojena se vznikem známé zlatavé barvy takto upravených pokrmů. Při Maillardově reakci však vzniká mj. akrylamid, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“.

Emoční reakce je okamžitá a „pocitová“ reakce (např. pocit štěstí, strachu, smutku apod.) na nějaký podnět (např. radostnou nebo špatnou zprávu apod.). Viz také emoce.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Imunopatologická reakce I. typu je jiný název pro alergickou reakci časného typu. Viz také imunopatologické reakce.

Imunopatologická reakce III. typu je jiný název pro alergickou reakci imunokomplexového typu. Viz také imunopatologické reakce.

Místní alergická reakce je alergická reakce, která se projevuje u osob alergických na hmyzí bodnutí. Zatímco u zdravých lidí vyvolá bodnutí hmyzem místní kožní reakci (svědění a zarudnutí kůže v okolí vpichu, které však během několika hodin zmizí), u alergiků je místní reakce mnohem většího rozsahu: rudý bolestivý otok se šíří do okolí a může přetrvávat i několik dní. Viz také alergická reakce, celková alergická reakce.

Celková alergická reakce je alergická reakce, která se může projevit u osob alergických na hmyzí bodnutí. Celková alergická reakce je vždy závažnější než místní alergická reakce. Projevuje se brzy po bodnutí, nejpozději do 15 minut. Postižený má kopřivku, oteklou kůži a sliznice, může zvracet, mít průjem, rýmu, ztížené dýchání až dušnost a může i ztratit vědomí. Viz také alergická reakce, místní alergická reakce.

Akutní stresová reakce neboli ASR je intenzivní, nepříjemná a narušená reakce, která nastupuje krátce po silně traumatizující události a je časově omezená (maximální délka jejího trvání se však podle různých autorů liší). ASR se projevuje většinou agresivním chováním vůči vlastnímu okolí. Častými spouštěči ASR jsou smrt blízké osoby, prožití nehody nebo zažití násilí. ASR začíná bezprostředně po spouštěcí události emočním zmatením a s ním spojenou směsicí úzkosti, zoufalství, hyperaktivity nebo uzavření se do sebe. Příznaky akutní fáze, které většinou do tří dnů odezní, jsou zejména smutek a agresivita. Viz také akutní, stresová reakce, posttraumatická stresová porucha.

Stresová reakce je obecně jakákoli (tělesná nebo duševní) reakce lidského těla na nepříznivé podněty, které mají tendenci narušit rovnováhu organismu. Tyto nepříznivé podněty mohou být tělesné nebo duševní, vnitřní nebo vnější. Pro přežití člověka bylo již v pravěku důležité umět rychle reagovat na okolní prostředí: v případě nebezpečí bleskově utéct nebo se bránit, v případě chladu nebo horka udržovat normální tělesnou teplotu apod. Jinými slovy, biologicky jsme „naprogramováni“ k tomu, aby se naše tělo neustále přizpůsobovalo okolnímu prostředí. Pokud je stresová reakce nepřiměřená nebo trvá příliš dlouho, může vést k různým poruchám. Viz také akutní stresová reakce.

Léková hypersenzitivní reakce je jiný název pro nežádoucí účinek typu B.