Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Scintigrafie štítné žlázy je zobrazovací metoda, při níž je do žíly injekčně podána radioaktivně značená látka (tzv. radiofarmakum), která se prostřednictvím krevního oběhu dostane až do štítné žlázy. Pomocí speciální gama kamery pak lze měřit záření vyzařované radiofarmakem, z čehož lékař může usoudit na funkci štítné žlázy. V závislosti na metabolické aktivitě tohoto orgánu se totiž na vytvořeném snímku (scintigramu) objeví více či méně intenzivní zobrazení (viz obrázek níže). Pokud při ultrazvukovém vyšetření byly zjištěny uzly ve štítné žláze, lze prostřednictvím scintigrafie posoudit jejich funkci: „teplé“ uzly vychytávají radiofarmakum „normálně“ (tedy přiměřeně), neliší se od zbytku tkáně štítné žlázy a podílejí se na normální produkci hormonů; „horké“ uzly vykazují zvýšené vychytávání radiofarmaka; tyto uzly produkují příliš mnoho hormonů štítné žlázy, a to nezávisle na řídicích mechanismech, které jsou tělu vlastní; „studené“ uzly vychytávají radiofarmakum méně nebo vůbec, neboť jejich metabolická aktivita je nízká až mizivá. Obrázek: Příklad scintigramu štítné žlázy. V pravém laloku štítné žlázy (označen německým výrazem „rechts“) se nachází velký studený uzel (rozsáhlejší modrá oblast). Pohled je zepředu (jako bychom se dívali na člověka stojícího proti nám), proto je pravý lalok štítné žlázy na obrázku vlevo a naopak. (Zdroj: By Drahreg01 - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3855519) Viz také scintigrafie, štítná žláza.

Onemocnění štítné žlázy neboli tyreopatie je porucha, která postihuje funkci štítné žlázy. Onemocnění štítné žlázy můžeme zhruba rozdělit do pěti skupin: hypotyreóza – snížená činnost štítné žlázy, hypertyreóza – nadměrná činnost štítné žlázy, struma – zvětšená štítná žláza, nezhoubné nádory, zhoubné nádory. Viz také štítná žláza.

Štítná žláza (lat. glandula thyroidea) je endokrinní žláza, která se nachází na přední straně krku. Štítná žláza produkuje důležité hormony, které mají zásadní vliv na správné fungování organismu. Pokud štítná žláza produkuje nedostatečné množství hormonů, mluvíme o tzv. hypotyreóze, naopak zvýšená produkce hormonů vede k hypertyreóze. Viz také žlázy a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz štítná žláza.

Hormony štítné žlázy neboli tyreoidální hormony jsou hormony, které vznikají ve štítné žláze – a z ní jsou vylučovány do krevního oběhu. Nejznámějšími hormony štítné žlázy jsou tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). T4 i T3 hrají důležitou roli při růstu, udržování metabolického obratu, správném fungování kardiovaskulárního i trávicího systému, ovládání kosterních svalů apod. Viz také hormony, štítná žláza.

Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor vznikající ve štítné žláze – orgánu v dolní části krku, který vytváří hormony, jež pomáhají regulovat srdeční frekvenci, krevní tlak, tělesnou teplotu a tělesnou hmotnost. Rozlišujeme čtyři hlavní typy karcinomu štítné žlázy: papilární, folikulární, medulární a anaplastický. Tyto čtyři typy lze od sebe vzájemně odlišit pouze na základě histologického vyšetření – tedy prozkoumání nádorových buněk (odebraných v rámci biopsie) pod mikroskopem. Viz také karcinom, štítná žláza, zhoubné nádory štítné žlázy a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz karcinom štítné žlázy.

Rakovina štítné žlázy je lidové označení pro zhoubné nádory štítné žlázy. Viz také rakovina, štítná žláza.

Papilární karcinom štítné žlázy je typ zhoubného nádoru štítné žlázy, který vzniká z folikulárních buněk štítné žlázy a pod mikroskopem se jeví jako dlouhé tenké výrůstky, který svým tvarem trochu připomínají prsty. Papilární karcinom štítné žlázy roste pomalu, vyskytuje se častěji u žen než u mužů a často se objevuje před 45. rokem věku. Jedná se o nejčastější typ zhoubného nádoru štítné žlázy. Viz také papilární nádor, karcinom štítné žlázy, diferencovaný karcinom štítné žlázy.

Folikulární buňky štítné žlázy neboli tyreocyty jsou buňky štítné žlázy, které produkují hormony štítné žlázy (konkrétně tyroxin a trijodtyronin) a společně vytvářejí tzv. folikuly štítné žlázy (odtud pochází i název těchto buněk). Folikulární buňky štítné žlázy mohou být ploché až cylindrické (válcovité), jejich výška závisí na funkčním stavu (tzn. zda jsou aktivní nebo neaktivní). Obrázek: Štítná žláza – mikroskopický snímek. Číslicemi jsou vyznačeny: (1) folikuly štítné žlázy, (2) folikulární buňky štítné žlázy a (3) endotelové buňky. (Zdroj: By Uwe Gille - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=555301) Viz také folikul, buňka, štítná žláza.

Folikulární karcinom štítné žlázy je typ zhoubného nádoru štítné žlázy, který vzniká z folikulárních buněk štítné žlázy. Folikulární karcinom štítné žlázy roste pomalu a je velmi dobře léčitelný. Jedná se o druhý nejčastější typ zhoubného nádoru štítné žlázy (hned po papilárním karcinomu štítné žlázy. Viz také folikul, karcinom štítné žlázy, diferencovaný karcinom štítné žlázy, folikulární buňky štítné žlázy.

Folikuly štítné žlázy jsou strukturní a funkční jednotky štítné žlázy. Jsou přibližně kulovitého až vejčitého tvaru a jejich stěna je tvořena velkým množstvím folikulárních buněk štítné žlázy. Tyto buňky produkují hormony štítné žlázy (konkrétně tyroxin a trijodtyronin). Obrázek: Štítná žláza – mikroskopický snímek. Číslicemi jsou vyznačeny: (1) folikuly štítné žlázy, (2) folikulární buňky štítné žlázy a (3) endotelové buňky. (Zdroj: By Uwe Gille - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=555301) Viz také folikul, štítná žláza.