Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Škála bolesti je pomůcka, která se používá pro vyjádření intenzity bolesti. Často se používá numerická škála bolesti – tedy stupnice od 0 do 10, na níž člověk vyjádří, jak silnou bolest pociťuje: „0“ znamená bez bolesti a „10“ znamená nesnesitelnou bolest. U menších dětí lze místo čísel použít obrázky, například smějící, neutrální až zamračené obličeje (verbální škála bolesti, viz obrázek níže). Škála bolesti se často se používá v rámci anamnézy bolesti. Obrázek: Verbální škála bolesti (nahoře) a numerická škála bolesti (dole). Směrem zleva doprava intenzita bolesti narůstá. (Zdroj: Schmerzskala, Fabienne Reh, DocCheck, by BioRender.com (2023); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.) Viz také bolest.

Borgova škála vnímaného úsilí neboli RPE (zkratka pochází z anglického výrazu Borg rating of perceived exertion) slouží k pacientově subjektivnímu odhadu vnímané intenzity zátěže, která je na stupnici 6–20 vyjádřena pomocí slovního popisu obtížnosti. RPE je součástí některých zátěžových testů.

Komplexní regionální bolestivý syndrom (KRBS) je poměrně široký pojem označující chronickou bolest, která se objevuje nejčastěji po poranění ruky nebo nohy. Bolest je mnohem silnější a dlouhodobější, než tomu je u odpovídajícího poranění obvyklé. Bolest ve většině případů postihuje pouze jednu končetinu, ale někdy se může rozšířit i do dalších částí těla. Kůže postižené části těla se může stát tak citlivou, že i nepatrný dotek, náraz nebo dokonce změna teploty může způsobit intenzivní bolest. Postižená oblast může také otékat, být ztuhlá nebo podléhat kolísavým změnám barvy či teploty. KRBS se většinou časem postupně zlepšuje. Někteří lidé s KRBS však pociťují bolest po mnoho let. Viz také bolest, syndrom, primární chronická bolest.

Nutkavé bolestivé močení neboli dysurie je příznak, který signalizuje onemocnění dolních močových cest. Nejčastější příčinou dysurie je infekce močových cest, a to daleko častěji u žen. Pokud je vyšetřením moči prokázána infekce močových cest, jsou indikována antibiotika. Dysurie provázená horečkami a bolestí zad musí být posouzena z hlediska rizika zánětu ledvin. Přístup k infekci dolních močových cest je odlišný u mužů a u žen. U žen je přeléčená infekce považována za vyřešenou. U mužů lékař pátrá po onemocnění prostaty, event. konzultuje urologa. Příčinou urologických obtíží mohou být také sexuálně přenosné infekce, které je třeba vyšetřit na specializovaných pracovištích. Odvozené přídavné jméno je dysurický. Viz také bolest.

Přetrvávající somatoformní bolestivá porucha je jedna ze somatoformních poruch. Postiženého sužují chronické a silné bolesti, jejichž příčinu však není možné objasnit. V těchto případech se většinou časem ukáže, že původcem bolesti je psychická a sociální zátěž. Viz také bolest, porucha.

Chronický bolestivý syndrom je stav s přetrvávajícími nebo opakujícími se bolestmi, který trvá nejméně 6 měsíců. Chronický bolestivý syndrom může být někdy důsledkem jiného onemocnění. Někdy však může vzniknout bez zjevné tělesné příčiny: konkrétními příklady jsou fibromyalgie, chronické bolesti hlavy či komplexní regionální bolestivý syndrom. Viz také chronický, bolest, syndrom, chronická bolest.

Psychická bolest je jiný název pro duševní bolest. Viz také psychický.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Viz podrážděné oko.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.